GIS prostoru haldy a.s. NH Ostrava

Marcela Glacová

Nová Huť (NH) patří svou rozlohou a produkcí mezi jednu z největších společností v ČR. V důsledků zvyšování konkurenceschopnosti, bezpečnosti práce, havarijního plánování, snižování nákladů a ochranu životního prostředí roste potřeba rychlého získávání informací a kvalitního rozhodování v případě havárií. Proto se v r. 1998 začal zavádět GIS v NH.

Tento projekt je realizován v prostředí systému MapGuide R4 firmy Autodesk v rámci podnikového Intranetu.

Mým úkolem bylo vytvoření GIS prostoru haldy a návrh publikace dat v Intranetu NH. Halda je součástí a.s. Vysoké Pece Ostrava (VPO). která vznikla 1.1 1997 odloučením od a.s. NH. Na území haldy dochází k zpracování strusky, která vzniká jako odpad při výrobě surového železa.

Na daném území se nachází řada stavebních objektů a inženýrských sítí pro zajištění zpracování strusky. Proto data jako jedna z nejcennější součásti každého informačního systému jsou tvořena údaji týkající se nemovitostí a inženýrských sítí.

Pro tvorbu projektu byly použity tyto základní datové zdroje:

Databáze obsahující informace k objektům z daného území je realizována v prostředí MS Access 97. Grafická část je realizována v prostředí AutoCad Map R2 firmy Autodesk.

Pro tvorbu a publikování map a dat prostřednictvím Intranetu bylo použito prostředí Autodesk MapGuide 4. Autodesk MapGuide se skládá ze tří hlavních nástrojů. Jsou jimi Autodesk MapGuide Server aplikace, která se stará se o přístup k mapovým kompozicím přes síť WWW, umožňuje rovněž přístup k relačním databázím přes ODBC. Autodesk MapGuide Author vytváří ze vstupních digitálních dat soubor MWF (Map Window File), který lze prohlížet třetí aplikací Autodesk MapGuide Viewer.

Z pomocných nástrojů Autodesk MapGuide bylo použito Raster Workshop pro úpravu a přípravu rastrových souborů a ColdFusion Markup Language (CFML) pro tvorbu reportů. CFML je skriptovací jazyk, který je součásti ColdFusion systému firmy Allaire.

Tvorba vlastní aplikace

Většina dat , která byla k dispozici, bylo nutné upravit a zpracovat. Úpravy grafické části dat byly provedeny s ohledem na požadavky NH. Problém nastal s analogovou dokumentací inženýrských sítí. Tyto mapy rozvodů jsou z roku 1975, z čehož vyplynulo, že byly značně staré. Po skenování s rozlišením 300 dpi, vektorizací a registraci do transformovaného souřadného systému S-JTSK, bylo patrné, že tyto mapy jsou v rozporu se skutečnou polohou inženýrských sítí.

Po dohodě s konzultantem tyto mapy nebyly zahrnuty do vytvářeného GIS systému. Pro daný systém byly použity geodeticky zaměřené skutečné polohy inženýrských sítí. Poněvadž  zaměřování objektů na území haldy pokračuje, byly použity v dané práci jen data zaměřená k 1. 1. 2000.

Datový model databáze je realizován v prostředí MS Access 97. Podle datových struktur byly nadefinovány jednotlivé tabulky databáze. Všechny tabulky týkající se nemovitostí a inženýrských sítí i dopravy tvoří jednu databázi. Po nadefinování struktury jednotlivých tabulek byla databáze naplněna poskytnutými daty.

Spojení grafické části dat a databáze je v AutoCad Map R2 realizováno pomocí jména spojovací cesty, která se skládá s pěti části - prostředí , katalog, schéma, tabulka a klíčový sloupec. Při připojení vytvořených databází v MS Access 97 do projektu v AutoCad Map R2 nastal problém s kompatibilitou programových prostředků a ovládačů ODBC, tudíž bylo nutné provést instalaci ODBC ovladače. Po této instalaci a nadefinování schématu a katalogu došlo k vytvoření funkčního propojení databázi MS Access a AutoCad Map R2.

Z důvodu dané nekompatibility by bylo vhodné tento projekt v AutoCad Map R2 převést do AutoCad Map R3, který umožňuje interaktivní práci i databázemi MS Access 97.

Pro potřeby přehledu stavu daného území byly vytvořeny mapové výstupy zobrazující pozemky a stavební objekty a inženýrské sítě.

Pro publikaci dat v rámci Intranetu byly data převedeny do formátu SDF/SIF prostředí Autodesk MapGuide 4. Z daných souborů byla vytvořená mapová kompozice. Mapová kompozice se skládá z vektorových datových vrstev a  jedné rastrové datové vrstvy. V mapové kompozici byla vytvořena také jedna vektorová tématická vrstva. Tématická vrstva barevně odlišuje způsob uložení energetických sítí konkrétně plynovodu, protože energetická sít není tvořena spojitou linií, ale je rozdělena na úseky, podle toho zda se jedná o nadzemní či podzemní způsob uložení. Rastrová vrstva byla vytvořena pomocí Raster Workshop, kde byl vytvořen katalog rastrových obrázků z registrovaných leteckých snímků.

Projekt poskytuje základní informace o nemovitostech a umístění inženýrských sítí nacházejících se na území haldy.

Základní informace týkající se nemovitostí jsou do daného systému kompletně zahrnuty, ale oblast inženýrských sítí není vyřešena kompletně z důvodů současného geodetického zaměřování na území haldy. Z tohoto důvodu projekt v oblasti inženýrských sítí neobsahuje informace o objektech na sítích a polohy inženýrských sítí nejsou kompletně zaměřeny