Vliv dopravní dostupnosti území na ukazatele nezaměstnanosti v okrese Nový Jičín

Petr Jánošík Vysoká škola báňská-Technická universita Ostrava
Fakulta hornicko-geologická
Institut ekonomiky a systémů řízení

email: petr.janosik@seznam.cz

Abstrakt Cílem této prezentace je popsat realizaci projektu na zjišťování vlivu dopravní obslužnosti na ukazatele nezaměstnanosti v okrese Nový Jičín. Prezentace je rozdělena na několik částí. Po popsání zadaných úkolů jsou popsána data použitelná v této práci. Následuje popis a úpravy existujících a nových vrstev, na jejichž podkladě jsou tvořeny analýzy popsané v další části analýzy. Analýzy se týkaly analýzy dopravní obslužnosti okresu Nový Jičín, analýzy dopravní obslužnosti pro vybrané obce s kritickými ukazateli nezaměstnanosti. Poslední anýza se týká obslužnosti území individuální dopravou. Jednotlivé analýzy jsou provázeny tabulkovou nebo grafickou prezentací výsledků. V závěru práce je popsáno možné využití výsledků práce a omezující podmínky při použití těchto výsledků.

Úvod

Úkolem této práce bylo připravit silniční síť, která se bude dále využívat při analýzách, lokalizace vybraných firem podle databáze úřadu práce v Novém Jičíně. Dále implementace dopravního modelu pro okres Nový Jičín podle zkušeností Okresního úřadu Kutná Hora a posouzení vlivu dopravní obslužnosti území na ukazatele nezaměstnanosti. Závěr práce se týkal klasifikace území z hlediska možnosti dojíždění do zaměstnání k velkým zaměstnavatelům s využitím individuální a veřejné dopravy.

Datové zdroje a jejich úprava

Mezi použitelné datové zdroje patřil DMÚ 200 a 25, data z úřadu práce Nový Jičín, z ČSAD Ostrava a data z Regionálního informačního systému. Po seznámení se datovými zdroji došlo k přípravě vrstev silniční sítě, vrstvy firem a vrstvy autobusových zastávek. Vrstva silniční sítě je součástí digitálního modelu území v 1: 25 000 (DMÚ 25). Proto došlo následně k detailnímu seznámení tohoto modelu území. Při přípravě silniční sítě bylo použito logické vrstvy komunikace, ze které byly pomocí logických podmínek a číselníku kom.tuc vybrány prvky vhodné pro silniční síť. Jsou to prvky dálniční typ, silnice 1. a 2. kategorie a hlavní průjezd. Vrstva firem byla pořízena digitalizací nad vrstvou obcí a měst ze sady dat zvené ZABAGED2, v programovém prostředí MapInfa a následně převedena do prostředí ArcView. Digitalizace byla provedena na Okresním úřadu v Novém Jičíně. Seznam firem byl poskytnut úřadem práce v Novém Jičíně v rámci monitoringu firem. Celkově bylo zmapováno 486 firem a z toho 458 firem na úrovní lokalizace budovy, 21 na střed ulice a 6 na úrovni obce. Při digitalizaci byly po dohodě s vedoucím diplomové práce digitalizovány pouze firmy nad 8 zaměstnanců. Vrstva zastávek včetně struktury atributů byla přebrána z práce studenty M. Gáby – Analýzy regionální dostupnosti vybraných zdravotnických zařízení v prostředí GIS. Následně byla vrstva transformována ze souřadného systému dříve používaného magistrátem města Ostravy do systému S-JTSK.

Implementace dopravního modelu

Po přípravě vrstev došlo k implementaci dopravního modelu pro okres Nový Jičín. Aplikace byla převzata ze závěrečné práce PGS GIS – “Využití GIS při analýze dopravní obslužnosti na okrese Kutná Hora”, jejíž autorem je RnDr. Štěpán Kafka. Využita byla funkce dopravní obslužnosti pro výpočet obslužnosti okresu Nový Jičín.

Analýzy

Aplikace byla použita k následujícím analýzám:

První byla analýza dopravní obslužnosti území okresu Nový Jičín. Nejprve byly vybrány všechny mapované firmy a kolem těchto firem byly vytvořeny 750 m kruhové zóny. Potom byly v těchto zónách vybrány všechny zastávky, odkud se uživatel může dostat pěším způsobem do mapovaných firem v daných zónách. Pro zjištění obslužnosti byla snaha nalézt všechny zastávky, odkud nebude mít uchazeč o zaměstnání možnost dostat se ve zvolených časových intervalech do alespoň jedné z mapovaných firem. Intervaly byly zvoleny podle začátku pracovní doby a to v 5:00 -5:50, 6:00 – 6:50, 7:00 – 7:50. Zbývající desetiminutový interval je nutný pro přechod ze zastávky do firmy. Nejlepším dostupnost okresu byla zjištěna v čase 7:00 – 7:50 hodin s jedním přestupem, kdy nebyly obslouženy pouze 3 obce a 15 částí obcí. Naopak nejhorší dostupnost byla v čase 6:00 – 6:50 hodin bez možnosti přestupu. Celkově byly nedostupné obce Bravantice, Vrchy, Bílov a části obcí - Požaha, Přemyšov, Dolejší Kunčice Jílovec, Petřvaldík, Kopaná a Trojanovice.

Druhým typem analýzy bylo zjištění obslužnosti obcí s kritickými ukazateli nezaměstnanosti. Byly to obce Luboměř, Hežmánky, Heřmanice a Sedlenice. Obslužnost byla zjištěna ve stejných časových intervalech jako v předchozí analýze a dále byly přidány intervaly navazující na konec pracovní doby s půl hodinovou rezervou.

Třetím typem analýzy bylo zjištění obslužnosti území pro individuální dopravu. Nejprve došlo k ohodnocení silniční sítě rychlostními limity. Limity byly určeny s ohledem na typ komunikace a v centrech měst podle počtu obyvatel. Potom byl okres Nový Jičín rozdělen do čtyř spádových oblastí s centry Nový Jičín, Bílovec, Kopřivnice a Odry. Následně byla snaha o zjištění závislosti ukazatelů nezaměstnanosti na zvětšující se vzdálenosti od center spádových oblastí. Kolem těchto center byly vytvořena časová pásma 10, 15 a 20 minut. Nevýhodou je že při dané velikosti okresu mohou se časová pásma překrývat. Tím je způsobeno zkreslení velikosti některých ukazatelů nezaměstnanosti. Ukazatele byly počítány zprůměrováním hodnot ukazatelů v jednotlivých obcích v určitém pásmu. Ukazatele nezaměstnanosti v obcích spadajících do daného časového pásma byly sečteny a potom byla vypočtena celková průměrná hodnota na celé pásmo. Pokud bychom brali v úvahu pouze závislost velikosti ukazatele na prvním a druhém pásmu, mohli bychom říci, že se zvyšující se vzdáleností od centra spádové oblasti se nám vesměs zvyšuje také velikost ukazatele. Protože třetí pásmo se často překrývá s druhým pásmem jiné spádové oblasti, nemůžeme výsledky velikosti ukazatele nezaměstnanosti na tomto pásmu brát v úvahu.

Závěr

Co říci závěrem. Cílem této diplomové práce bylo zjistit vliv dopravní obslužnosti území na ukazatele nezaměstnanosti v okrese Nový Jičín. Všeobecně bylo zjištěno, že kde je vysoká nezaměstnanost, je také špatná obslužnost veřejnou autobusovou dopravou. Bylo potvrzeno, že sledování dopravní obslužnosti může poskytnout cenné informace při řešení problematiky trhu práce a výsledky práce mohou být využity i pro provozovatele veřejné dopravy. Při použití těchto výsledků je však nutno uvést některá omezení. Je to například využití pouze autobusové dopravy a ne dopravy železniční, dále počet lokalizovaných firem a lokalizované firmy s počtem zaměstnanců větším než osm. Dále například různá dopravní omezení.