E-mail: tomas.valek@post.cz

 Jedním z řešených problémů v oblasti životního prostředí je výskyt nepůvodních rostlinných a živočišných druhů, které narušují dynamickou rovnováhu v ekologickém systému a způsobují tak škody. Nepůvodní tzv. invazní druhy rostlin je možno zaměřit pomocí moderních měřičských nástrojů, použít datové zdroje z dálkového průzkumu Země a nebo použít mapové výstupy klasického geodetického mapování . Pro moderní zaměřování se používají přístroje polohového zaměřování pomocí družic GPS a nebo elektronické teodolity (totální stanice). Data z DPZ pro zjišťování událostí v rostlinných společenstvech mívají charakter různých snímků.

Pro zaměření rostliny křídlatky v oblasti řeky Morávky jsem prováděl mapování pomocí přístroje GPS v tzv. diferenciálním režimu a dále jsem mapoval pomocí zjednodušené geodetické úlohy. Tyto dvě odlišné metody mapování jsem pak porovnal. Zaměřené území bude sloužit pro kontrolu dalšího rozšiřování křídlatky v oblasti řeky Morávky a to pro potřebu Agentury ochrany přírody a krajiny (AOPK) v Ostravě. Úkolem bylo zaměřit výskyt křídlatky v oblasti mezi obcemi Raškovice a Nošovice. Křídlatka se zde nachází kolem řeky a rozrůstá se do okolí. V oblasti pak bude postupně docházet k hubení rostliny křídlatky pomocí herbicidu a následně by mělo být území vyhlášeno za chráněnou památku v kategorii národní přírodní památka. Celá oblast budoucí NPP se nachází v katastrálních územích několika obcí a to v kú Raškovice, kú Vyšní Lhoty, kú Nižní Lhoty, kú Skalice, kú Nošovice a v kú Dobrá v okrese Frýdek-Místek. Předmětem ochrany NPP jsou unikátní náplavy v řečišti a také odkryté zvrásněné geologické struktury. Název chráněného území bude Skalická Morávka.

Měření diferenciální metodou může být založeno na měření pomocí dvou stanic GPS. Referenční stanice měří na známém geodetickém bodě a pohyblivá stanice měří současně v terénu. Zjištěné korekce z referenční stanice se pak přenášely v rámci tzv. postprocesingu na měření z terénu.

Měření probíhalo tak, že u pohyblivého přijímače se nastaví režim ROVER a tím se i vytvořil soubor do kterého se pak zaznamenávaly naměřené údaje. Nutné bylo také nastavit anténu na výtyčce a údaj o výšce zaznamenat do přístroje. Dále se zvolil typ zaměřovaného prvku tj. pro naše měření body (point) a polygony (area). Měření jsem tedy prováděl na jednotlivých bodových výskytech a na lomových bodech plošných výskytů. U bodových výskytů jsem aktivoval zaměření bodu a po uplynutí doby observace jsem měření na daném místě ukončil. Měření plošných prvků porostu křídlatky jsem prováděl analogicky s tím, že jsem zvolil typ prvku plošný a prováděl jsem měření po obvodu souvislého plošného prvku. U jednotlivých prvků je možno zadávat jejich název pomocí několika znaků, který pak slouží jako identifikátor při převodu do počítače. U jednotlivých výskytů bylo nutno odhadnout procento pokrytí křídlatky a údaj zapsat.

 Jako podklad pro zakreslování zaměřených hodnot jsem zvolil katastrální mapy v měřítku 1:2880. Vypracoval jsem metodu nezávislou na přímém zakreslování do map v terénu s možností zpětně zakreslit výsledky měření do různých měřítek map. A také jakékoliv zapisovaní a zakreslování nebylo z důvodu nevhodného počasí mnohdy ani v dané lokalitě možné. Podmínkou je, aby na mapových podkladech byly používané orientační a zajišťovací body. Katastrální mapy v měřítku 1:2880 svým charakterem plně postihují podmínku existence zajišťovacích a orientačních bodů a svou podrobností umožňují se jednoduše orientovat v terénu.

Pro měření horizontálních směrů jsem používal přesnou buzolu. Pro měření délek jsem používal měřičské pásmo z umělé hmoty s centimetrovým dělením. Setkal jsem se však s různými překážkami měření délek tímto způsobem a často jsem určoval délky pomocí krokování.

Měření pak probíhalo tak, že jsem nejprve principem měření polygonových pořadů od známého bodu zaměřil první bod polygonu nebo výskyt bodového výskytu rostliny křídlatky. A dále jsem měření prováděl na základě zjišťování azimutu a vzdálenosti k dalšímu bodu polygonu, případně k dalšímu bodovému výskytu křídlatky. Výsledkem měření na jednotlivých prvcích pak byly záznamy typu azimut/délka k dalšímu bodu a situaci jsem zakresloval do měřičského deníku. Nezbytnou součástí záznamů byly také údaje o datumu, čase a procentu pokrytí křídlatky v jednotlivých prvcích a někdy také místopis.

• z hlediska finančního:

• z hlediska časového (zaměření 25 ploch a 2 bodových výskytů na území asi 400 x 700 m):

• z hlediska dosažené přesnosti (plocha křídlatky zaměřená pomocí GPS je 42872 m² a plocha zaměřená klasickým mapováním je 44840 m²):

Použité metodiky mapování lze rozdělit a charakterizovat jako jednoduchou metodu s polohovou přesností asi 1 metr s většími nároky na organizaci mapování (měření pomocí GPS v dif. režimu) a jako jednoduchou a méně přesnou metodu klasického mapování (zaměřování pomocí buzoly a měřičského pásma s krokováním).

Mapování pomocí GPS v diferenciálním režimu má požadovanou přesnost podle AOPK a pro mapování křídlatky je to vhodná metoda. Při měření v  zarostlých místech jsem se nesetkal s problémem chybějících družic. Avšak v dopoledních hodinách v lokalitě nejsou družice v přímé viditelnosti a to z důvodu zamezení viditelnosti zejména masívem Lysé hory, Travným a Prašivou. Zjednodušením měření by bylo použití GPS s příjmem korekcí v reálném čase ze systému typu LandStar nebo Omnistar a nebo příjem korekcí z Internetu a omezit tak počet pracovníků a přístrojů na jeden. Omezením této metody je závislost na napájecí soustavě a nutnost nabíjet soustavu po měření. Dalším omezením je kapacita paměti přijímače a vzniká tak nutnost data převádět do počítače. Určitým zjednodušením by bylo použití přenosného počítače v terénu a přímé vyhodnocení výsledků. Výsledky mapování je možno z programu exportovat do 20 typů souborů a lze tak data dále zpracovávat v různých programech.

Pro mapování výskytu křídlatky je sice z důvodu dosažené přesnosti nejlepší použití měření pomocí GPS, ale vzhledem k pořizovací ceně je při požadavku méně přesného mapování jednodušší použití jednoduchého klasického mapování. U mapování pomocí buzoly a měřičského pásma s krokováním je pak nutno provádět některá měření opakovaně, protože jinak tímto způsobem snadno dochází ke vzniku chyb, které se stěží opravují a také je nutno provádět pečlivé zápisy a zákresy do měřičského deníku.

http://durman.krnap.cz/krnap/aktivity/krkonose/11invaze.html

[4] Kolektiv autorů: Nežádoucí a zavlečené druhy rostlin v našich ekosystémech, Den Země, roč. III, č. 1/1995

http://durman.krnap.cz/krnap/aktivity/krkonose/1099netykavka.html

[11] Jaroslav Moravec a kol.: Fytocenologie, Academia, Praha 1994