GISáček


Rozšíření možností vizualizace dat na WWW prostřednictvím mapového serveru

Pavel Pomezný
Institut ekonomiky a systémů řízení
VŠB – Technická univerzita Ostrava
tř. 17. Listopadu
708 33 Ostrava – Poruba
E – mail: pomez@email.cz

Abstract

This thesis deals with the use of GIS as a tool for the vegetation evaluation. Major tasks were the creation of the real vegetation geobotanical map, the development of the suitable data model, the creation of the database system on that model, the specification of the elements for the vegetation evalution and their functions and the evaluation of the plant association cover and the level of distress in a model area in Karviná.

Abstrakt

Tato diplomová práce se zabývá možnostmi využití GIS jako nástroje pro podporu hodnocení krajinné zeleně. Jejími úkoly bylo vytvoření geobotanické mapy reálné vegetace, navržení vhodného datového modelu a na základě tohoto modelu vytvořit funkční databázový systém, vymezit prvky krajinné zeleně s uvážením její funkčnosti v krajině a provést celkové zhodnocení pokryvnosti a stupně ohrožení společenstev rostlin v modelovém území okresu Karviná.

Úvod

Jednou ze základních částí každého informačního systému (dále jen IS) jsou bezesporu data. Pod tímto slovem se mohou skrývat například jen obyčejná jména studentů, výsledky přijímacích testů v IS školy, názvy autobusových zastávek v IS hromadné dopravy nebo názvy knih v IS okresní či městské knihovny. Základním datovým zdrojem pro tuto diplomovou práci jsou informace o území získané geobotanickým mapováním současné vegetace vyskytující se na území okresu Karviná. Jedná se o klasifikační přehled fytocenóz Karvinska, který je členěn až do úrovně ranku reprezentující určitou syntaxonomickou jednotku a podrobně popisuje krajinnou zeleň v modelovém území.

Cíle diplomové práce

  • Seznámení se s doporučenými metodami hodnocení krajinné zeleně a provedení analýzy datových zdrojů pro zpracování geobotanické mapy reálné vegetace ve vymezeném modelovém území okresu Karviná.
  • Vzhledem k očekávané funkčnosti výsledné aplikace navrhnout vhodný datový model pro ukládání a správu dat.
  • S pomocí vhodného programového nástroje provést vymezení prvků trvalé krajinné zeleně s uvážením její funkce v krajině.
  • Na podkladu připravených dat provést celkové hodnocení pokryvnosti a stupně ohrožení společenstva rostlin v modelovém území.

Řešení diplomové práce

Základem této diplomové práce bylo důkladné seznámení se s poskytnutými atributovými a grafickými daty a na jejich základě vytvořit aplikaci napomáhající při hodnocení krajinné zeleně. Byl vytvořen Informační systém přirozených typů společenstev rostlin (dále jen ISSR), který se skládá ze dvou dílčích aplikací. První dílčí aplikace, databázový systém (dále jen DS), ukládá a spravuje atributová data a aplikace druhá ukládá a spravuje data grafická

Databázový systém pro správu a ukládání atributových dat (DS)

Po prostudování problematiky týkající atributových dat a seznámení se s základními pojmy z této oblasti (oblast fytocenologie) byl navrhnut datový model, na jehož základě byla vytvořena první dílčí aplikace a to databázový systém pro snadné ukládání a správu dat v programovém prostředí MS Access. Pro ověření a testování aplikace byl tento databázový systém naplněn částí atributových dat, konkrétně společenstvy Vod a mokřadů. Pro lepší představu o samotné aplikace starající se o atributová data je na obrázku č.1 zobrazeno celkové schéma databázového systému.

Práce DS s atributovými daty je uskutečňována pomocí základních úloh jenž jsou uspořádány do tématických skupin na základě pořadí, ve kterém musí být prováděny. Je zřejmé, že úloha týkající se zadávání nových záznamů musí předcházet úloze vyhledávání (obrázek č.2). Ovšem zamyslíme-li se důkladněji nad ostatními úlohami, zjistíme, že jejich uspořádání není tak jednoznačné. Příkladem mohou být úlohy editace a vyhledávání záznamů, kdy je možno nejprve provést editaci záznamu, například opravit zjištěnou chybu, a poté provádět vyhledávání s jistotou, že výsledné záznamy budou obsahovat pravdivá data.

Proto aby bylo umožněno propojení atributové a grafické složky dat je součástí DS také úloha umožňující export atributových dat.Proces exportu dat není nijak složitý. Na počátku jsou tabulky, které obsahují veškeré záznamy DS. Za pomoci dotazu jsou poté z těchto tabulek extrahována data uložená pod datovým typem Memo. Výsledný dotaz je následně exportován pomocí kódu Visual Basic for Applications (VBA) do souboru formátu HTMLVše samozřejmě probíhá na pozadí a potenciální uživatel obsluhuje pouze formulář pro tuto úlohu vytvořený. Uživatel si pak vybere pouze daný záznam nebo záznamy, které chce exportovat (obrázek č.3).

Aplikace pro správu a ukládání grafické části dat

Dále byla vytvořena grafická část aplikace ISSR a to vymezením prvků trvalé krajinné zeleně v podobě tématických vrstev v programovém prostředí ArcView. Vznikla tak geobotanická mapa reálné vegetace. Vegetační neboli geobotanické mapy představují nejstručnější a nejpřehlednější způsob předávání fytocenologických poznatků z určitého území. Předmětem geobotanického mapování je vegetace vzniklá přirozenou a polopřirozenou cestou a nebo vzniklá lidskou činností. Předpokladem mapování je rozlišitelnost a ohraničitelnost rostlinných společenstev. Ačkoliv se při mapování vychází z konkrétních, v přírodě rozlišitelných porostů, zůstává hlavním přínosem mapy její obecné vyjádření pomocí určitého klasifikačního systému.

Připojení atributových dat

Po vytvoření aplikace zajišťující správu dat a aplikace pracující s grafickými daty bylo provedeno propojení těchto dvou částí za pomoci nástroje Export na straně databáze a nástroje HotLink na straně ArcView. Výsledná aplikace s názvem ISSR (obrázek č.4) byla využita ke zhodnocení pokryvnosti společenstev rostlin na modelovém území okresu Karviná.

Závěr

Tato aplikace není čistě akademickou záležitostí. Její uplatnění je i v praxi. Je využitelná v různých oblastech naší činnosti. Jen namátkou se jedná například o oblasti ochrany životního prostředí, zemědělství, lesnictví, hodnocení vodních zásob v půdě, asanační opatření v krajině nebo územní plánování. Samotnou aplikaci ISSR lze dále rozšiřovat. Možné cíle směřující do budoucna by se měly týkat ještě těsnějšího propojení atributové a grafické složky dat a ve svém výsledku vytvoření samostatného programového prostředí, jako programového balíku nástrojů umožňujícího dokonalé zhodnocení krajinné zeleně na libovolném území.

Literatura

  1. Jech, D.: Lokální systém trvalé vegetace (zásady návrhu).Výzkumný ústav okresního zahradnictví Průhonice,1993.
  2. Kaňok, J.: Tématická kartografie. Ostrava,1999.
  3. Moravec, J. a kol.: Fytocenologie (nauka o vegetaci). Academia Praha,1994.
  4. Richard T. T. F. a Gordon, M.: Krajinná ekologie. Academia Praha,1993.
  5. Stalmachová, B: Přirozená vegetace a její význam pro regeneraci hornické krajiny Karvinska.Habilitační práce. VŠB-TU Ostrava,1999.
  6. Veverka, B.: Topografická a tématická kartografie. ČVUT, 1995.
  7. Wagner, B.: Sadovnická tvorba I. Sadovnické úpravy v intravilánu sídel. Státní pedagogické nakladatelství Praha,1987.
  8. Viescas L. John: Microsoft Access pro Windows 95. Computer Press 1997.
  9. ESRI, Inc: Using Avenue, 1996.

Copyright (C) VŠB - TU Ostrava, Institut geoinformatiky, 2001-3. Všechna práva vyhrazena. 
V případě, dotazů, komentářů, připomínek kontaktujte www-gis.hgf@vsb.cz
Tato stránka byla naposledy aktualizována: 29.03.2006 16:16
Stránky jsou optimalizovány pro Microsoft Internet Explorer v. 5.0 a vyšší.
Jsou vytvářeny v programovém prostředí FrontPage 2003.

NAVRCHOLU.cz