GISáček


Územní analýza situace na trhu práce v Novém Jičíně

Marcela Glacová
Institut ekonomiky a systémů řízení
VŠB – Technická univerzita Ostrava
tř. 17. Listopadu
708 33 Ostrava – Poruba
E – mail: marglacova@email.cz

Abstract

This work describe possibility implementation analysis situation on employment market in town. The analysis was created for urban area Nový Jičín on basis to cooperation labour office Nový Jičín and local government in Nový Jičín. The analysis was used data from GIS of town Nový Jičín, data from record population (age, information about of a number of bad payer) and data from record unemployed persons (number of unemployed - women, number of graduate, number of people seeking work longer then 6 month). Data was agregate in square in regular net and next step was to visualize these data. The final work is estimation socio – economic situation in Nový Jičín.

Abstrakt

Práce se zabývá možností provedení analýzy situace na trhu práce pro území města, která může poskytovat cenné informace. Na základě spolupráce Úřadu práce a Městského úřadu Nový Jičín byla provedena analýza pro území města Nový Jičín. K analýze bylo využito dat z GIS města Nový Jičín, dat z evidence obyvatelstva (věkové složení, informace o počtu neplatičů) a dat z evidence uchazečů o zaměstnání (počet uchazečů, počet žen, počet absolventů, počet uchazečů evidovaných déle než 6 měsíců). Údaje byly seskupeny do čtverců v pravidelné mřížce a v další části graficky zobrazeny. Konečným řešením projektu je zhodnocení socioekonomické situace v Novém Jičíně.

Úvod

Jedním z jevů, se kterým se musíme s nástupem tržní ekonomiky vyrovnávat, je nezaměstnanost. Nezaměstnanost je spojena s existencí trhu, konkrétně trhu práce. Představuje projev nerovnováhy mezi poptávkou a nabídkou na trhu práce. Nezaměstnanost není považována za vážný ekonomický ani sociální problém, pokud se nestává masovým a dlouhodobým jevem. Orgány státní správy, které v našem státě zabezpečují státní politiku zaměstnanosti, jsou úřady práce. Jedním z hlavních úkolů úřadů práce je získávat informace o situaci na trhu práce. Zpracování a analýzou informací vznikají půlroční a roční Analýzy stavu a vývoje na trhu práce. Nejmenším územím, za které se provádějí tyto analýzy, je okres. V souvislosti se vznikem krajů, vzniká také potřeba provádět analýzy situace na trhu práce na větším území, jakým je kraj nebo region např. Ostravsko, Bruntálsko apod. Na území obcí se běžně uvádí pouze míra nezaměstnanosti a není prováděno detailnější sledování. Na možnost provádění analýz na území obce, které mohou poskytovat cenné informace, poukazuje tato práce. Cílem práce je provedení analýzy trhu práce pro území města Nový Jičín. K analýze bylo využito dat z databáze uchazečů o zaměstnání z úřadu práce, data o počtu obyvatel a jejich věkové složení a počty neplatičů. Území města Nového Jičína bylo rozděleno na čtverce v pravidelné mřížce. V jednotlivých čtvercích jsou údaje o uchazečích seskupeny z důvodu ochrany osobních dat. Další část práce se zabývá grafickým zobrazením zjištěných informací a vypočtených ukazatelů. V závěru práce následuje zhodnocení socioekonomické situace města na základě zjištěných dat.

Aplikace pro agregaci adres do buněk

Oficiálně uváděná míra nezaměstnanosti 9.4% (k 31.1 2002) pro Českou republiku (ČR) je do jisté míry zavádějící. Do doby prvních výběrových šetření pracovní síly (VŠPS) byla míra nezaměstnanosti odvozována jen z registrovaných osob na úřadech práce. První VŠPS, ale ukázala, že skutečná míra nezaměstnanosti je asi o 1% vyšší, než je oficiálně uváděno. Míra nezaměstnanosti uváděná pro ČR zakrývá skutečnost, že nezaměstnanost není rovnoměrně rozdělena, ale zasahuje některé oblasti více než jiné. Postihovány jsou zejména ekonomicky nerozvinuté regiony zaměřující se na zemědělství (Šumpersko, Bruntálsko, Vsetínsko, Břeclavsko) a regiony s vysokou koncentraci těžkého nebo těžebního průmyslu (Ostravsko, Karvinsko, Kladensko, Mostecko, Chomutovsko). Na úrovni okresů existují na trhu práce v ČR značné rozdíly, ale ještě větší rozdíly ve velikosti míry nezaměstnanosti se projevují mezi menšími jednotkami než je okres - mezi mikroregiony a obcemi. Cílem práce bylo provedení analýzy situace na trhu práce pro území města. Nejdůležitějším zdrojem dat pro analýzy trhu práce jsou údaje o uchazečích o zaměstnání v databázi ÚP. Údaje o uchazečích o zaměstnání jsou primárně lokalizovatelné pomocí adresy trvalého bydliště. Adresa se graficky vyjadřuje ve formě centroidu budovy. Lokalizace centroidu budovy se ukládá pomocí souřadnic. Pro zjišťování údajů o uchazečích je taková lokalizace nevýhodná z důvodu ochrany osobních údajů dle Zákona č. 101/2000 Sb. Proto bylo nutné vytvořit aplikaci, která by agregovala údaje o uchazečích o zaměstnání na co nejmenší územní jednotku. Nejvhodnější z hlediska prostorových analýz a vizualizace je rozdělit sledované území města na pravidelnou čtvercovou síť.

Aplikace ctverce byla vytvořena v Microsoft Visual Basic verze 6. Dovoluje volit velikost čtverců pro agregaci údajů. Program ctverce.exe umožňuje také volit souřadnice sledovaného území. Data jsou načítána z databáze Access. Lokalizace uchazečů je v připravené databázi uložena pomocí souřadnic příslušného místa bydliště.

Vybrané údaje o uchazečích o zaměstnání v Novém Jičíně

Sledované skupiny uchazečů

Při nabídce vhodného zaměstnání se věnuje zvýšená péče uchazečům o zaměstnání, kteří ji pro svůj zdravotní stav, věk, péči o dítě nebo z jiných vážných důvodů potřebují. Dle Zákona č. 1/1991 Sb. o zaměstnanosti jsou to tyto skupiny: mladiství, absolventi, občané pečující o děti do 15 let, uchazeči starší 50 let, občané se ZPS, občané rómské národnosti a dlouhodobě evidovaní uchazeči. O tyto skupiny uchazečů ohrožené na trhu práce nejeví zaměstnavatelé zájem. Na základě konzultace s Úřadem práce v Novém Jičíně byly vybrány špatně umístitelné skupiny uchazečů na trhu práce:

1. ženy
2. uchazeči nad 50 let a více 3. uchazeči se základním vzděláním
4. uchazeči se ZPS
5. uchazeči v evidenci nad 6 měsíců
6. absolventi

Data z GIS města Nový Jičín

Poskytnutá data obsahovala liniovou vrstvu silnic, polygonovou vrstvu budov a bodovou vrstvu čísel orientačních. Jednotlivé vrstvy vznikly digitalizací technické mapy města v letech 1998-2000 firmou GEOS Hradec Králové v M1:1000 a katastrální mapy v M1:1000, pro doplnění informací byla použita ortofotomapa. Snímky byly zhotoveny v r. 1997 a v r. 2000 aktualizována firmou GEOS Hradec Králové. K analýze bylo využito pouze 2491 budov s čísly popisnými z celkového počtu 5975 budov. Zbývající počet budov (tzn. 3484 ) neobsahovaly číslo popisné, které je důležité k lokalizaci obyvatel a uchazečů. Většinou se jednalo o budovy, které neslouží k bydlení a proto nebyla analýza touto skutečností zásadně ovlivněna.

Data z evidence obyvatelstva Městského úřadu Nový Jičín

Dále mi byla poskytnuta městským úřadem popisná data o počtu obyvatel včetně adres, jejich věkové složení a seznam neplatičů. Data o počtu obyvatel a jejich věku jsem získala ve formě jmenného seznamu s adresou a s rozdělením dle věkové skupiny. Věkové skupiny obyvatel byly: 0-14 let, 15-18, 19-25, 26-50, 51-60, nad 60 let. Seznam neplatičů obsahuje pouze obyvatele, kteří neplatí městu tzn. Bytovému podniku. Seznam neplatičů byl poskytnut také ve formě jmenného seznamu s adresou a výši dlužené částky. Popisná data, týkající se obyvatel a neplatičů byly poskytnuty k 31.12. 2001.

Data z evidence uchazečů o zaměstnání ÚP Nový Jičín

Z rozsáhlé struktury informačního systému OKpráce, který je využíván na úřadech práce v ČR jsem použila data podle sledovaných skupin uchazečů (Tabulka č. 1)

tabulkaatributpopis
ADRESAOBEC_KODČíslo obce
COBCE_KODČíslo části obce
ADR_CISLO_DOMOVNIČíslo popisné
OBCANOBC_POHLAVIPohlaví uchazeče o zaměstnání
KATEGORIEKATEG_PECE_KODČíslo kategorie zvláštní péče o uchazeče
EVID_UCHAZECEEUCH_ODDatum začátku evidence uchazeče na ÚP
OBCAN_OSDATAVZDELANI_KODKód dosaženého vzdělání uchazeče
ZDRAVOTNI_STAV_KODKód zdravotního stavu uchazeče

Tabulka č. 1 Použité atributy z OKpráce

Data ze SLDB 1991

Byla mi poskytnuta data ze Sčítání lidu domu a bytů (SLDB) k 3.3. 1991 za základní sídelní jednotky Nového Jičína. Data ze SLDB 2001 nejsou pro město Nový Jičín ještě k dispozici. K těmto datům byly poskytnuty také hranice ZSJ. Polygonová vrstva ZSJ byla neúplná a nebyla v systému JTSK. Registrace vrstvy do JTSK byla provedena pomocí skriptu xyshift.ave pro prostředí ArcVie

Zpracování dat aplikací

Zpracování poskytnutých dat

Pro jednoznačné určení umístění budovy jsem potřebovala získat souřadnice budov s čísly popisnými. K vygenerování souřadnic středu budov jsem použila skript addxy.avx, který je volně přístupný na internetové stránce firmy ESRI. Veškerá data z evidence obyvatelstva NJ jsou uložena v databázi.Výstupní data po zpracování jsou tvořena počty v jednotlivých čtvercích – počet obyvatel NJ jejich věkové složení, počet žen a počet neplatičů. Velikost čtverců byla zvolena 600x600m, 300x300m a 200x200m.

Zpracování dat na Úřadu práce Nový Jičín

Zpracování dat na ÚP předcházelo upravení struktury programu podle sledovaných údajů na ÚP a vytvoření instalační diskety s aplikací. Na ÚP bylo nejprve nutné formou dotazu vybrat ze systému OKpráce uchazeče a sledované údaje.
Na úřadu práce byly pomocí dotazu vygenerovány údaje o uchazečích z databáze Oracle systému OKpráce (1433 uchazečů k 20.12 2001). Údaje byly exportovány do databáze Microsoft Access 97.
Výstupní data po zpracování programem byla tvořena počty sledovaných údajů v jednotlivých čtvercích o velikosti 600x600m, 300x300m a 200x200m. Při další návštěvě ÚP v NJ byla dodatečně zpracována věková struktura uchazečů. Věková struktura byla rozdělena do skupin: 15-18let, 19-25let, 26-50let,51-60let, nad 60let.

Vizualizace získaných dat

Obecně vizualizace dat znamená zobrazení prostorové složky dat, které dokumentují sledované objekty a jevy v daném území. Pro zobrazení získaných dat jsem zvolila programové vybavení ArcView GIS Version 3.1. Data jsou zobrazena formou kartogramů.
K vizualizaci byla použita získaná data z ÚP a MěÚ NJ a vypočtené doplňkové údaje tzn. ukazatele vhodné pro popis situace na trhu práce.

Ukazatele:
počet obyvatel v produktivním věku
podíl uchazečů k celkovému počtu obyvatel v produktivním věku
podíl uchazečů - žen k celkovému počtu žen v produktivním věku
podíl neplatičů celkovému počtu obyvatel v produkt. věku
podíl uchazečů - žen k celkovému počtu uchazečů
podíl uchazečů se základním vzděláním k celk. počtu uchazečů
podíl uchazečů starších 50 let k celkovém počtu uchazečů
podíl uchazečů starších 50 let k celkovém počtu uchazečů
podíl uchazečů evid. déle než 6 měsíců k celk. počtu uchazečů
podíl uchazečů - absolventů k celkovému počtu uchazečů

K zobrazení jsem také použila také vypočtené ukazatele z údajů získaných ze SLDB 1991za ZSJ. Z vybraných údajů ze SLDB byly vypočteny ukazatelé, které slouží k doplnění popisu situace v jednotlivých částech NJ – v základních sídelních jednotkách. Dané ukazatelé byly vybrány tak, aby byly vztaženy k údajům zjištěných na ÚP a MěÚ, popř. aby je doplnily.

Zhodnocení socioekonomické situace Nového Jičína

Na základě zjištěných údajů z ÚP, MěÚ NJ můžeme považovat za sociálně slabší základní sídelní jednotky Žilina-sever a jih, Dvořáková, Pravá strana, Hřbitovní, U bazénu, Loučka, Dlouhá. V těchto ZSJ jsou vysoké hodnoty tykající se uchazečů o zaměstnání a neplatičů nájemného, je zde také ve většině případů nadprůměrné zastoupení všech skupin uchazečů ohrožených na trhu práce.

Na základě údajů ze SLDB 91 můžeme považovat některé ZSJ (Bocheta, Puntík, U Bazénu, NJ – střed, Žilina – sever, Žilina - jih) za ZSJ s nízkou úrovní bytového fondu, ale na druhé straně některé z nich ( U bazénu, Puntík, NJ – střed) s vyšší vybaveností domácností. Uvedené ZSJ můžeme považovat za ZSJ s nestejnými socioekonomickými podmínkami (např. vysoký podíl domácností vybavených autem, barevným televizorem, automatickou pračkou a zároveň vysoký podíl bytů III. kategorie nebo vysoký podíl vybavení domácností s rekreačním objektem a zároveň vysoký podíl bytů III. a IV. kategorie). ZSJ Dlouhá, Smetanový sady, U nemocnice, Loučka jsou homogenní socioekonomické oblastí z hlediska bytového fondu a vybaveností domácností (vysoká vybavenost domácností všech sledovaných komodit). Z hlediska vzdělaností patří ZSJ (Bocheta, Hřbitovní, U mostu, Žilina – jih, Žilina - sever) k ZSJ s nižší úrovní vzdělaností (vysoké zastoupení obyvatel se základním vzděláním a uchazečů se základním vzděláním). Z hlediska věkové struktury je vysoký podíl obyvatel v produktivním věku (ženy 15-57 a muži 15-60) zjištěn v ZSJ (Loučka, Dlouhá, Dvořáková, U bazénu, Hřbitovní, Dvořáková a U nemocnice).

Závěr

Práce se zabývá možností provedení analýzy situace na trhu práce pro území města, která může poskytovat cenné informace. Na základě spolupráce Úřadu práce, Městského úřadu Nový Jičín byla provedena analýza pro území města Nový Jičín.
Výsledek analýzy je ovlivněn rozdílnými zdroji dat, neúplnosti dat, různým způsobem sběru dat, jejich rozdílnou vypovídací schopností a rozdílným časem dat. Tato práce pouze poukazuje na možnost sledování území, zda je z hlediska sledovaných ukazatelů homogenní či nikoliv.
Využití tohoto projektu spíše spočívá v identifikaci území s anomální socioekonomickou situací. Na základě těchto informací zjišťovat, proč tomu tak je a provádět určitá opatření. V případě většího počtu uchazečů v dané lokalitě, podle skupiny ohrožené na trhu práce by bylo možné, zde směřovat opatření aktivní politiky zaměstnanosti např. umístit zde chráněné dílny nebo pracoviště, rekvalifikační kurzy, zřídit účelová místa nebo motivační kurzy pro dlouhodobě nezaměstnané.
Využití vidím také v případě uvažování o investičních záměrech nebo rozhodování o podpoře těchto investic (lokalizace obchodů či služeb na vhodná místa). Projet může přinášet také cenné informace pro policií, protože s vysokou a dlouhodobou nezaměstnaností je spojena také do určité míry vyšší kriminalita. Využití nemusí být spojeno pouze s nezaměstnaností, lze tímto způsobem získané údaje použít pro rozhodování o umístění nebo uzavření objektů z hlediska struktury obyvatelstva (umístění poliklinik, lékáren, mateřských školek, jeslí, škol, kulturních zařízení, parků apod.).

Literatura

  1. FRAIT J. a ZEDNÍČEK R. 1994. Makroekonomie, Mc PROM s.r.o, Ostrava 1994
  2. http://ssz.mpsv.cz/up/ME/hlprobpol.htm
  3. ŠIMEK M. 2000, Prostorové analýzy trhu práce, Sborník referátu z mezinárodního semináře Hospodářská politika v tranzitivních ekonomikách. EkF VŠB-TU Ostrava 2000
  4. HORÁK J. a ŠIMEK M. 2000, Možnosti využití prostorového charakteru dat v regionálních analýzách trhu práce, časopis Ekonomická revue, 4/2000 VŠB-TU Ostrava
  5. www.mpsv.cz/up/nj
  6. www.esri.com
  7. ŠOTKOVSKÝ I. 1996. Úvod do studia demografie, Ediční středisko VŠB – TU Ostrava
  8. KAŇOK J. 1999. Tématická kartografie, Ostravská univerzita v Ostravě, 1999 1. vydání

Copyright (C) VŠB - TU Ostrava, Institut geoinformatiky, 2001-3. Všechna práva vyhrazena. 
V případě, dotazů, komentářů, připomínek kontaktujte www-gis.hgf@vsb.cz
Tato stránka byla naposledy aktualizována: 29.03.2006 16:16
Stránky jsou optimalizovány pro Microsoft Internet Explorer v. 5.0 a vyšší.
Jsou vytvářeny v programovém prostředí FrontPage 2003.

NAVRCHOLU.cz