GISáček

1 Úvod

Záchranná služby by mohla zkrátit dojezdové časy na nejmenší možnou míru, kdyby měla k dispozici teoretický model dopravní dostupnosti do míst s častým výskytem událostí tj . sledovaných obcí.

Pro výpočet tohoto časového modelu dostupnosti byl vybrán okres Bruntál, který patří mezi největší okresy v České republice a zároveň mezi nejméně osídlené. Dopravní situace je zde komplikována i horským charakterem části okresu.

Záchranu lidských životů a pomoc při náhlých a závažných zdravotních problémech zajišťuje především zdravotnická záchranná služba. Pro zlepšení dojezdových časů do odlehlejších částí okresu se vytvářejí výjezdní střediska tak, aby tato služba byla schopná poskytnout včasnou pomoc všude tam, kde by ji mohla být potřeba.

Druhou základní službou pro řešení naléhavých událostí a především pro řešení požárních krizových situací nejrůznějších typů jsou jednotky požární ochrany. Umíštění požárních profesionálních jednotek je podobné jako u zdravotnické záchranné služby.

2 Cíle

Reálné dojezdové časy se mění v závislosti na vzdálenosti výjezdního střediska této služby od jednotlivých měst a obcí, na počtu jejich obyvatel. Jsou závislé na ročním období a na použité dopravní technice. Všechny tyto faktory ovlivňující průměrný dojezdový čas musely být vzaty v úvahu při tvorbě časového modelu dostupnosti.

Teoretické dojezdové časy pro časový model dostupnosti budou získány pomocí síťové analýzy silniční sítě okresu Bruntál.

2.1 Zdravotnická záchranná služba

Zdravotnická záchranná služba je jednou za základních služeb. Jejím zřizovatelem v okrese Bruntál je Okresní úřad Bruntálu na základě vyhlášky Ministerstva zdravotnictví ČR č.434/1992 Sb.,o zdravotnické záchranné službě. Kromě výjezdových skupin rychlé lékařské pomoci (RLP), rychlé zdravotnické pomoci (RZP) zajišťuje i pohotovostní služby: lékařskou službu první pomoci (LSPP) pro dospělé, děti a dorost, stomatologickou a pohotovostní lékárenskou službu na základě různých smluvních vztahů dle platných legislativních norem, včetně řešení úkolů medicíny katastrof. Ve svém spádovém území, které je velké rozlohou, ale patří k okresům s menší hustotou osídlení, má síť svých výjezdových středisek dle výše uvedené vyhlášky. Výjezdová střediska RZP, RLP a LSPP jsou zřízena ve městech Bruntál, Krnov, Rýmařov a Město Albrechtice. Hlavním úkolem zdravotnické záchranné služby je zajišťování přednemocniční neodkladné péče přímo na místě vzniku úrazu či náhlého onemocnění. Zdravotnická záchranná služba okresu Bruntál je složkou integrovaného záchranného systému (IZS), tedy kromě běžného každodenního provozu se v součinnosti s ostatními složkami IZS podílí na komplexních záchranných akcích v rámci řešení a zmírnění následků hromadného neštěstí či přírodní katastrofy [10].

ZZS okresu Bruntál má výjezdová stanoviště Bruntále, Krnově, Rýmařově a v Městě Albrechticích. Každé výjezdové stanoviště (mimo Město Albrechtice) se skládá z operačního střediska a výjezdových skupin RLP, RZP a LSPP.[10]

Výjezdová stanoviště poskytují rychlou lékařskou pomoc (RLP) a rychlou zdravotnickou pomoc (RZP) 24 hodin, pouze výjezdové stanoviště v Městě Albrechtice zajišťuje RLP ve všední dny od 7,00 hod. do 15,30 hod., dále pak v návaznosti na posádky RLP výjezdového stanoviště Krnov.[10]

2.2 Požární ochranná služba

Podobně jako ZZS i požární ochrana je zajišťována státem (Ministerstvem vnitra). Systém požární ochrany je zajišťován jednotkami požární ochrany (PO), které jsou zřizovány okresními úřady, obcemi a právnickými nebo fyzickými osobami, kterým tato povinnost vyplynula z rozhodnutí orgánu státního požárního dozoru podle druhu jednotky PO.

Rozdělení jednotek PO podle druhu:
· profesionální jednotky PO,
· hasičské záchranné sbory okresů,
· hasičské záchranné sbory podniků,
· dobrovolné jednotky PO,
· sbory dobrovolných hasičů obcí,
· sbory dobrovolných hasičů podniků.

V této práci byly použity údaje pouze z hasičských záchranných sborů okresů. Stanice jsou vždy v okresním městě a dalších městech, která tvoří přirozená místní centra. V okrese Bruntál jsou to tato města: Bruntál, Krnov a Rýmařov.

3 Použité datové zdroje

3.1 Data zdravotnické záchranné služby okresu Bruntál za rok 2000

Zdravotnická záchranná služba okresu Bruntál vede vlastní statistické sledování událostí. Toto sledování je velmi podrobné a obsahuje kromě obecných údajů (například čas potřebný k přesunu na místo události, místo události, kdo byl členem výjezdní skupiny atd.) i údaje osobní (jméno pacienta a jeho adresa, stav pacienta a druh poskytnuté péče atd.).

Z tohoto důvodu musela být data předzpracována do analogových tabulek zdravotnickou záchrannou službou. Tyto tabulky byly rozděleny do čtyř skupin podle střediska výjezdu. Každá tabulka obsahovala měsíc výjezdu, obci dojezdu a jednotlivé časy dojezdů.

3.2 Digitální model území v měřítku 1 : 200 000 z Vojenského topografického ústavu v Dobrušce.

DMÚ 200 - digitální model území 200. Jedná se o vektorová topografická data, zachycující objekty na úrovni vojenských topografických map 1 : 200 000 (u většiny vrstev byla prováděna digitalizace map 1 : 100 000 a následně generalizace). Polohová přesnost digitálních dat je v závislosti na typu objektu asi 40 až 80 m.

Objekty jsou reprezentovány grafickou složkou ve formě bodů, linií nebo polygonů a popisnou složkou (atributovou). Tvůrcem je Vojenský topografický ústav Dobruška a poskytuje jej v souřadnicovém systému S-42 a S-JTSK.

DMÚ 200 se skládá ze sedmi vrstev:
· hranice (státní, zemská, okresní)
· sídla
· rostliny a půdní kryt (vzrostlý les, úzké pruhy lesa, křoviny zakrské lesy, lesní podrost, řídký vzrostlý les, sady + vinice + chmelnice)
· vodstvo (samostatné vodní plochy, vodní toky, vodní plochy na vodních tocích, vodní zdroje)
· komunikace (lanovky, síť pozemních komunikací, síť drážních komunikací, objekty na drážních komunikacích a objekty na pozemních komunikacích)
· technická vedení (elektrická vedení 110 kV a vyšší, plynovody, ropovody, telefonní a telegrafní vedení, ostatní produktovody, objekty - elektrárny, měnírny, přepínací stanice, tlakové stanice, přečerpávací stanice, vodojemy a sklady hořlavin)
· reliéf (geodetické bodové pole)

Pro projekt byly použity pouze 2 vrstvy a to polygonová vrstva sídel a liniová vrstva silniční sítě.

3.3 Statistické šetření událostí v požární ochraně

Tato databáze obsahuje údaje o události, k níž byla vyslána požární jednotka a údaje o této požární jednotce. O jakou událost se jednalo (požár, zátopy, dopravní nehody atd), časové údaje (kdy byla ohlášena, kdy a čím jednotka vyjela, kdy dojela, byla lokalizována, kolik kilometrů od místa výjezdu byla vzdálena, zda vůbec jednotka dojela, kdy se vrátila atd), evidenční číslo jednotky, lokalizace místa (okres, obec, přesná adresa i např. s číslem patra v případě vyšší budovy atd.), použité zdroje k likvidaci události, počty zraněných či mrtvých atd.

Všechny tyto údaje jsou důležité ke kvalitnímu rozhodování jak při zásahu tak při přípravě na něj. Správa statistického šetření událostí je součástí povinností hasičské záchranné služby.

Počet událostí za jednotlivé roky je asi 4krát menší než u Zdravotnické záchranné služby, a proto byly údaje vybrány ze čtyř let (1997, 1998, 1999 a 2000) aby byl získán pro hodnocení srovnatelní počet dat. Údaje jsou vždy ve dvou tabulkách pro každý rok.

4 Použité programové vybavení

4.1 Program Microsoft Access

Microsoft Access je součástí souboru kancelářských programů Microsoft Office Professional. Tento programový prostředek je určen pro správu dat - jejich ukládání, třídění, udržování, aktualizaci a propojování. Microsoft Access umožňuje vytvářet relační databáze [7]. Byl použit pro sběr, konverzi dat a základní statistické zpracování těchto dat.

4.2 Program ArcView

K provedení analýz bylo použito programu ArcView a jeho extenze ArcView Network Analyst. Důvodem využití produktu byly jeho vhodné nástroje pro provedení potřebných analýz a formát dat použitých při realizaci tohoto projektu.

ArcView je programový prostředek od firmy ESRI, Inc. pro tvorbu, úpravu, správu, analýzu a prezentaci geografických dat. Pracuje s daty ve formě tabulek a tématických vrstev. Grafy a tvorba mapových kompozic je využita při prezentaci dat. Souborový formát ArcView se nazývá ESRI Shapefile a skládá se ze souboru *.shp, ve kterém jsou obsažena grafická data, dále *.dbf, který obsahuje atributová data popisující geoprvky. Obě tyto složky jsou propojeny souborem *.shx. Při editaci legendy daného souboru *.shp je legenda uložena v souboru *.avl. V tomto souborovém formátu jsou implicitně dané polygonové geoprvky, v případě potřeby je nutné specifikovat načtení liniové popř. bodové vrstvy. Kromě standardních funkcí pro geografické informační systémy jako je přidávání a editace vrstev, vyhledávání objektů, ArcView obsahuje řadu funkcí pro prostorové analýzy - překryvy a protínání ploch, vytváření ochranných pásem, vyhledávání sousedících prvků. Nabídky funkcí mohou být rozšířeny využitím tzv. extenzí nebo úpravou uživatelského prostředí a naprogramováním funkcí v jazyce Avenue [4].

4.2.1 Extenze ArcView Network Analyst

Extenze umožňuje provádět analýzy nad liniovými vrstvami. Většinou se tyto analýzy provádí nad liniovými vrstvami znázorňující dopravní síť. ArcView Network Analyst nabízí tyto tři základní typy :
1. nalezení nejkratšího spojení mezi dvěma či více místy
2. nalezení spojení od zadaného místa k určitému "nejbližšímu" objektu z množiny těchto objektů
3. servisního území objektů

V této práci je využito třetího typu výpočtu.

4.2.2 Extenze Geoprocessing

Extenze umožňuje šest druhů operací. Pro analýzu byly použity následující operace: spojení (Union), speciální spojení (Dissolve), speciální přiřazení (Spatial Join) a rozdělení (Clip). Tyto operace umožňují na základě dvou vstupních vrstev vytvořit výstupní vrstvu se vlastnostmi dané operace s možností zadání různých podmínek např.: Union spojuje dvě vrstvy, Dissolve spojuje prvky dané vrstvy na základě zadaných podmínek, Spatial Join přiřazuje atributy dvou vrstev nové vrstvě, Clip rozděluje jednu vrstvu podle dr uhé.

4.3 Statgraphics

K provedení statistických výpočtů a testování hypotéz bylo použito statistického programu Statgraphics verze 5.0 od společnosti Statistical Graphics Corporation..

Jednotlivé činnosti v systému Statgraphics jsou prováděny prostřednictvím procedur, které lze aktivovat buď výběrem z hierarchicky uspořádaných nabídek, nebo zadáváním příkazů. Také nabízí procedury pro rozsáhlé spektrum statistických analýz.

5 Postup práce

Práce byla rozdělena na tři fáze - tedy zvlášť pro teoretický dojezdový čas (viz 5.1), zdravotnickou záchrannou službu (viz 5.2) a hasičskou záchrannou službu (viz 5.3). Tyto kroky jsou popsány níže.

5.1 Nalezení teoretické dopravní dostupnosti obcí okresu Bruntál na základě analýzy silniční sítě

V tomto kroku bylo nutné nejprve ohodnotit jednotlivé úseky silniční sítě DMU 200 podle toho k jakému typu silnice náležely (hlavní průjezd obcí, silnice I, II nebo III kategorie apod.) pro přidělení průměrné rychlosti pro jejich překonání. Ohodnocení bylo provedeno pomocí kódu (viz tabulka 3) a Autoatlasu Česká republika 1:100000 z roku 1996.

Následně byla provedena silniční analýza ze čtyř výjezdních míst - Krnov, Bruntál, Rýmařov, Město Albrechtice do jednotlivých obcí. Tedy z těch obcí, ve kterých se vyskytuje výjezdní středisko zdravotnické záchranné slušby, nebo stanice hasičské záchranné služby.

5.1.1 Příprava dat pro provedení silniční analýzy

Toto ohodnocení proběhlo následujícím způsobem. Nejprve byla v tématické tabulce liniové vrstvě silnic přidána nová položka s názvem Speed_limit, do které se zapisovala rychlostní omezení pro jednotlivé úseky. K ohodnocení silniční vrstvy byl použit Field Calculator (patří mezi základní vybavení programu ArcView).

Dalším krokem byl výpočet dopravního času jednotlivých úseků. Tento výpočet byl taktéž proveden pomocí Field Calculator s přednastavenou aktivní položkou Seconds. Byly provedeny silniční analýzy ze čtyř obcí.

5.1.2 Provedení silniční analýzy ze čtyř výjezdních míst

Pro provedení silniční analýzy (tj. vyhledání servisních území do jednotlivých obcí) bylo využito extenze ArcView Network Analyst.

Servisní území se vyhledávají na základě servisní sítě.

Hodnota rychlosti pohybu v síti byla v tomto případě brána jako reálná dopravní rychlost zdravotnické záchranné služby. Z tohoto důvodu bylo nejprve nutné zjistit reálné dopravní rychlosti pro jednotlivé druhy silnic a maximální rychlosti vozidel pro dané úseky. Tyto byly zjednodušeny: v tabulce č. 1 je uveden kód typu silnice, typ silnice a průměrná rychlost daných silničních úseků za zimu a za léto. Průměrná rychlost podle jednotlivých typů silnic za zimu a léto byla doporučena řidiči zdravotnické záchranné služby okresu Bruntál.

Z údajů zdravotnické záchranné služby bylo jednotlivým obcím přiřazeno právě jedno číslo (spádové oblasti daného výjezdního střediska) podle toho, do jaké oblasti obslužnosti dané obce patřily.

Následně byla provedena analýza dostupnosti.

5.2 Zjištění průměrných dojezdových časů zdravotnické záchranné služby

Z důvodu ochrany osobních údajů musela být potřebná data předzpracována zdravotnickou záchrannou službou okresu Bruntál. Data byla předána v analogové podobě a musela být zpracována digitálně. Pro tento účel byl vybrán program Microsoft Access, který je určen pro správu dat (viz 4.1). V tomto programu byl vytvořen datový model. Následně byla tato data zkontrolována a odstraněny případné chyby. Poté byly zpracovány souhrnné ukazatele s jejichž pomocí byly vypočítány a zjištěny statistické údaje vyplývající z těchto dat. Ta byla použita při výpočtu analýzy pokrytí území. Pro některé výpočty byl použit i program Microsoft Excel.

Pak byla potřebná data převedena ve formě tabulek z programu Microsoft Access a Microsoft Excel do programu ArcView, kde byly některé tabulky dále upraveny funkcí Join (spojení dvou vybraných tabulek podle dané hodnoty shodné pro obě tabulky) a následně vizualizovány na polygonové vrstvě obcí.

5.3 Zjištění dojezdových časů ze Statistického šetření událostí v požární ochraně

Po převzetí dat Statistického šetření událostí v požární ochraně bylo nutné vybrat vhodné případy pro vytvoření analýzy pokrytí území (viz 5.3.1). Nalezené vhodné případy byly exportovány do programu ArcView ve formě tabulek, které byly spojeny funkcí Join s polygonovou vrstvou obcí DMU 200, na níž byly vizualizovány podobně jako v případě zdravotnické záchranné služby.

5.3.1 Výběr vhodných případů

Ne všechny informace poskytnuté ze SŠU mohly být použity pro analýzu, neboť hasičský záchranný sbor je jinak organizován než Zdravotnická záchranná služba. Je rozdělen do několika úrovní odbornosti podle toho zda je složen z odborníků nebo např. dobrovolníků, také způsob zásahu je rozdílný - k zásahům vyjíždí v 80 % případů 1 vozidlo - což znamená, že v několika případech jich vyjelo více a dokonce i z jiných výjezdních středisek k jednomu zásahu. Tato střediska nemusela být v daném okrese. Vše záleží na druhu zásahu a možnosti co nejrychlejší a nejúčinnější pomoci. Z těchto důvodů bylo nutné vybrat pouze ta střediska z nichž byly zásahy provedeny srovnatelným způsobem se Zdravotnickou záchrannou službou. Tento výběr byl proveden pomocí různých druhů dotazů v dané databázi v programu Microsoft Access tak, aby výsledná data bylo možno porovnat se Zdravotnickou záchrannou službou. Podmínky pro výběr byly následující:
· střediska pouze ze srovnatelných výjezdních míst s Zdravotnickou záchrannou službou
· pouze profesionální hasičské sbory okresů
· střediska pouze z okresu Bruntál
· pouze ty výjezdní jednotky, které byly povolány jako první k dané události tj. například ne ty jenž byly povolány až po zjištění rozsahu škod první přivolanou jednotkou atd.

Dojezdový čas byl počítán jako rozdíl času dojezdu a času výjezdu v databázi SŠU v PO.

6 Analýza dostupnosti zdravotnické záchranné služby

Jednotlivá výjezdní střediska ZZS jsou umístěna v těchto městech:
· Krnov
· Bruntál
· Rýmařov
· Město Albrechtice

Po naplnění databáze ZZS bylo nutné tato data zpracovat tak, aby bylo možné zjistit o nich další údaje. Tyto údaje by měly lépe osvětlit některé jevy, které z dat vyplývají a které by mohly způsobovat nepřesnosti časového modelu dostupnosti ve srovnání s realitou. Jedná se o závislost počtu dojezdů do jednotlivých obcí na měsíci v roce, na počtu obyvatel a jejich věku, a závislost délky průměrného dojezdu ZZS na ročním období.

7 Analýza dostupnosti ze Statistického šetření událostí v PO

Jednotlivá výjezdní střediska jsou umístěna v těchto městech:
· Krnov
· Bruntál
· Rýmařov

Podobně jako u dat zdravotnické záchranné služby i zde musely vypočítány některé hodnoty pomáhající odhalit jevy, které by se zde mohly vyskytovat a pomohly je tak vysvětlit. I zde jedná hlavně o závislost počtu dojezdů do jednotlivých obcí na měsíci v roce, na počtu obyvatel a jejich věku, na závislosti délky průměrného dojezdu HZS na ročním období a v neposlední řadě také o typ použité techniky.

8 Vyhodnocení pokrytí území HZS, ZZS a síťovou analýzou

Tato kapitola je opět rozdělena na tři části. V první části (8.1) jsou uvedeny výsledky síťové analýzy, v druhé části vyhodnocení pokrytí území ZZS (8.2) a v poslední části je vyhodnocení pokrytí území HZS (8.3). Ve všech částech je vyhodnocení provedeno samostatně za zimní a letní období.

8.1 síťová analýza

Jednoduchým způsobem byla nejprve ověřena správnost použitého postupu pro výpočet průměrného času do jednotlivých obcí.

Byl vytvořen graf rozsahu minimálních a maximálních hodnot v jednotlivých obcích. Tyto hodnoty byly srovnány s reálnou velikostí obce.

Kromě obce Krnov vypovídá rozptyl o délce obce. Až na obec Krnov jsou to všechno extrémě dlouhé obce - několikakilometrové např. Malá Morávka má cca 5 km. Krnov je jiného tvaru - není podlouhlý, ale je velmi členitý. Z tohoto důvodu zde byl vypočítán velký rozptyl a tím i průměrný dojezdový čas, který neodpovídá skutečnosti. Dále zde také nebyly uvažovány silnice, které nejsou v DMU 200 - při podrobnějším měřítku by mohl být rozptyl menší. U ostatních obcí by se pravděpodobně nic nezměnilo, protože tyto obce většinou leží kolem hlavní silnice.

Podle výsledků by neměly být v dosahu 30-ti minut 3 obce v letním (Stará Libavá, Sedm Dvorů, Svobodné Heřmanice) a 11 obcí v zimním období (Čabová, Dvorce, Janov, Krahulčí, Ludvíkov, Moravský Beroun, Ondrášov, Sedm Dvorů, Stará Libavá, Svobodné Heřmanice a Vrbno pod Pradědem). Tedy celkem by nemělo být dosažitelných 11 obcí (za hranicí 30-ti minut jsou obce z letního období také nedostupné v zimním období).

Pokud srovnáme vypočtené dopravní časy s údaji poskytnutými ZZS Bruntál zjistíme, že celý okres Bruntál je obsluhován ZZS do 30-ti minut. Důvodem tohoto rozporu může být:
· Rychlostní limity doporučené řidiči ZZS Bruntál neodpovídají plně skutečnosti
· Průjezd malými obcemi bývá rychlejší než ve městech, kde je více křižovatek a hustější doprava (pro průjezd vesnic i měst byla zadána stejná limitní hodnota)

8.2 zdravotnická záchranná služba

Z dojezdových časů zdravotnické záchranné služby pro zimní a letní období je zřejmé, že zdravotnická záchranná služba v roce 2000 nepřesáhla časový limit dojezdu k místu události daný vyhláškou 434 (viz kapitola 4). Maximální průměrný dojezdový čas v letním období byl vypočten pro rekreační středisko Vysoká - 23 minut a v zimním období se jednalo o obci Ludvíkov 25,40 minut.

Nelze ovšen zapomenout na to, že i když je okresu Bruntál udělena výjimka z výše uvedené vyhlášky, lidé zde nejsou odolnější proti náhlým onemocněním či úrazům než v jiných okresech jimž tato výjimka udělena nebyla.

Případě, že by v tomto okrese tato výjimka udělena nebyla, byl by výsledek jiný. Obcí, které by překročily kritickou hodnotu 15-ti minut, by bylo za letní období 17 (Vysoká, Ovčárna, Sedm Dvorů, Mnichov, Dvorce, Železná, Ondrášov, Nové Valteřice, Moravský Beroun, Karlova Studánka, Svobodné Heřmanice, Vrbno pod Pradědem, Karlovice, Bílčice, Osoblaha, Ludvíkov a Sosnová) a za zimní období 25 (Valteřice, Stará Libavá, Norberčany, Ludvíkov, Železná, Domašov, Ovčárna, Švýcárna, Ondrášov, Moravský Beroun, Čabová, Svoboné Heřmanice, Rusin, Dvorce, Húzová, Vrbno pod Pradědem, Májůvka, Mnichov, Horní Životice, Sosnová, Karlovice, Bílčice, Karlova Studánka, Křišťanovice a Karlov).

8.3 hasičská záchranná služba

Vyhodnocení pokrytí území hasičskou záchrannou službou bylo provedeno na základě stejných podmínek jako u zdravotnické záchranné služby. Tedy kritická hodnota byla opět 15 a 30 minut. A to proto, aby bylo možné obě tyto služby porovnávat. A také z toho důvodu, že časový model dostupnosti pro okres Bruntál by měl sloužit oběma těmto službám.

Tedy v případě kritické hodnoty 30 minut by obcí, které tuto hodnotu překročily v letním období, bylo 6 ( Stará Ves, Bohušov, Vysoká, Hlinka, Janov, Slezské Rudoltice) a v případě kritické hodnoty 15 minut 26 (Stará Ves, Bohušov, Vysoká, Hlinka, Janov, Slezské Rudoltice, Jindřichov, Heřmanovice, Vrbno pod Pradědem, Dívčí Hrad, Moravský Beroun, Karlovice, Svobodné Heřmanice, Rýmařov, Třemešná, Karlova Studánka, Krasov, Bílčice, Dvorce, Zátor, Ludvíkov, Lichnov, Horní Životice, Široká Niva, Horní Benešov a Čaková). Tyto hodnoty byly zobrazeny v kartogramu dojezdových časů hasičské záchranné služby pro letní období

V zimním období by obcí, které by překročily kritickou hodnotu 30 minut, byly 2 (Osoblaha a Bohušov) a v případě kritické hodnoty 15 minut 16 (Osoblaha, Bohušov, Svobodné Heřmanice, Petrovice, Tvrdkov, Dívčí Hrad, Krasov, Moravský Beroun, Ludvíkov, Čaková, Dvorce, Karlovice, Vrbno pod Pradědem, Rudná pod Pradědem, Světlá Hora a Horní Životice).

V zimním období je obcí, do kterých byl dojezd vyšší než 15 minut, méně než v letním období. To je dáno pravděpodobně tím, že v zimním období bylo výrazně méně případů.

9 Srovnání teoretického dojezdového času s ZZS a HZS

Pro ověření vypočtených hodnot síťovou analýzou s reálnými průměrnými dojezdovými časy zdravotnické a hasičské záchranné služby bylo nutné nalézt ty obce do nichž byl uskutečněn alespoň jeden výjezd oběma typy služeb v sledovaných ročních obdobích.

Vypočtené teoretické dojezdové časy v zimním období byly značně podhodnoceny. Z tohoto důvodu byly dále posuzované pouze teoretické dojezdové časy za letní období.

Byly nalezeny různé typy odchylek průměrných reálných dojezdových časů od vypočteného průměrného teoretického dojezdového času. Tyto odchylky jsou popsány podrobněji níže pomocí rozsahu minimálních, maximálních a průměrných dojezdových časů obou služeb a vypočtených teoretických hodnot na vybraných obcích:

· Průměrný teoretický dojezd je větší než reálné průměrné dojezdové časy obou služeb - například v obci Vrbno pod Pradědem.

V této obci byl vypočten rozsah minimálních a maximálních dojezdových časů jak u teoretického modelu tak u ZZS skoro stejný (10 a 7 minut), průměrný dojezdový čas je u obou případů skoro aritmetickým průměrem obou hodnot. Ale teoretický čas je zde vyšší než u ZZS to znamená, že se zde projevuje závislost mezi vzdáleností obce a výjezdního střediska.

HZS má výrazný rozdíl mezi minimální a maximální hodnotou dojezdového času do této obce a průměrný dojezdový čas výrazně menší než je aritmetický průměr těchto hodnot. A to proto, že do této obce byl proveden výjezd také z dalších jednotek, tedy nejenom z nejbližší. Přesto je tento průměrný dojezd menší než u teoretického času.

Tedy pro oba případy platí: čím je obec "vzdálenější" tím je odchylka od reálných dojezdových časů větší.

·Průměrný reálný dojezd ZZS je větší než hasičské záchranné služby i teoretického dojezdu - například v obci Dlouhá Stráň

Do této obce byl učiněn pouze jeden výjezd zdravotnickou záchrannou službou. Délka tohoto výjezdu mohla být ovlivněna různými faktory například počasím, stavem silnice atd. Tento rozdíl není příliš velký vzhledem k tomu, že hasičská záchranná služba do této obce dojela také pouze jednou a tento čas je blízký průměrnému teoretickému času, lze říci, že tento rozdíl není příliš velký a tedy teoretický čas pro tuto obec byl vypočítán s dostačující přesností. (Výjezd ZZS byl delší než průměrný teoretický čas o 3 minuty)

· Průměrný reálný čas HZS byl vyšší než u ZZS a teoretického času - například v obci Třemešná

Zde se projevuje rozdíl v počtu výjezdních středisek u obou služeb. Hasičská záchranná služba nemá profesionální výjezdní jednotku v Městě Albrechtice. Nejbližší výjezdní jednotku má až v obci Krnov. Teoretický dojezdový čas byl počítán i z obce Město Albrechtice. Z tohoto důvodu lépe vyhovuje dojezdovému času zdravotnické záchranné služby.

· průměrné teoretické dojezdové časy i průměrné dojezdové časy obou služeb jsou si velmi blízké - například Staré Město viz

Průměrné dojezdové časy obou služeb spadají do rozsahu minimálních a maximální teoretických časů. Od průměrné teoretické hodnoty se liší max cca 2 minuty. Tento výsledek ukazuje, že teoretický dojezdový čas byl vypočítán správně a mohl by sloužit jako časový model dojezdu pro obě služby.

· výjimečný případ:obec Krnov

Obec Krnov je největší v okrese Bruntál, také její tvar není typicky podlouhlý jako u většiny obcí tohoto okresu, a proto se zde výrazně projevuje již dříve zmíněný problém užitého měřítka. Velký maximální dojezdový čas hasičské záchranné služby je zde velký z důvodu zásahu jednotky nesídlící v této obci.

10 Závěr

Hlavním cílem této diplomové práce byla analýza dopravní dostupnosti okresu Bruntál z hlediska záchranných služeb tohoto okresu, vytvoření časového modelu dostupnosti a ověření jeho použitelnosti pro tyto služby.

Časový model měl zohledňovat následující faktory, které mohou ovlivňovat rychlost záchranných služeb:
· roční období
· dopravní technika pro přepravu ZS na místo události
· počet obyvatel v jednotlivých obcích
· počet obyvatel v před a poproduktivním věku v jednotlivých obcích

Vlivy těchto faktorů byly testovány na poskytnutých datech.

Při tomto šetření se projevila závislost na ročním období v souvislosti s použitou dopravní technikou. Tedy v případě ZZS je závislost na ročním období zřejmá, protože používají dopravní techniku, která je závislá na typu vozovky a jejím stavu (hlavně v zimním období - sněhové jazyky, náledí atd.). Naopak u HZS se závislost na ročním období neprojevila, protože hasičská dopravní technika sice není tolik citlivá na typu a stavu vozovky, ale její dopravní rychlost je omezena její vysokou hmotností.

Vliv ročního období na dojezdech ZZS se prokázal, a proto byly vytvořeny dva časové modely dopravní dostupnosti - pro zimní a letní období.

Při ověřování správnosti vypočtených teoretických dojezdových časů byla nalezena závislost mezi vzdáleností místa výjezdu ZS a místa události. Toto se projevilo zejména v okrajových obcích okresu Bruntál.

Naopak závislost mezi počtem obyvatel (nebo počtem obyvatel v před a poproduktivním věku) a počtem událostí se neprojevila na testovaných datech ani u jedné záchranné služby. Tento faktor tedy nebyl brán v úvahu při výpočtu časového modelu dopravní dostupnosti okresu Bruntál.

Dále bylo zjištěno, že použité maximální teoretické dojezdové časy pro zimní období, vzhledem k reálným dojezdovým časům jak zdravotnické tak i hasičské záchranné služby, byly značně podhodnoceny. Z tohoto důvodu by tento model musel být pro další použití přepočítán s vyššími maximálními dojezdovými časy.

Při celkovém zhodnocení časového modelu dopravní dostupnosti za letní období pro okres Bruntál jsem dospěla k závěru, že tento model by mohl být použit pro ZZS s následujícími úpravami:
· zvýšení maximální rychlosti na komunikacích mezi obcemi,
· speciální výpočet pro teoretický dojezdový čas do obce Krnov - tento výpočet by měl být proveden na mapě většího měřítka, kde by byly vyznačeny nejen větší silnice, ale všechny silnice této obce (například DMÚ 25).

Pro HZS by tento model mohl být použit se stejným úpravami jako pro ZZS, ale navíc by bylo vhodné vypočítat teoretické dojezdové časy pouze ze třech výjezdních měst tedy Krnova, Bruntálu a Rýmařova. Tímto způsobem by se odstranil rozdíl mezi časovým modelem dostupnosti a reálnými dojezdovými časy u obcí kolem Města Albrechtic.

11 Literatura:

[1] Balák, M. a kol.: Autoatlas Česká republika 1:100000, Geodézie ČS, a. s. a Geodézie Brno, a. s. , 1996
[2] Birkin, M.,Clarke, G., Clarke, M., Wilson, A.,: Intelligent GIS - location decision and strategic planning, Glasgow, Geoinformation International, 292 pages, ISBN 1-899761-25-X.,1996.
[3] Horák, J. a kol.: Posouzení vlivu veřejné dopravy na nezaměstnanost v obcích okresu Nový Jičín s využitím GIS. Sborník konference "GIS Seč 2000", strana 171 - 180.
[4] Hynčica, R.: Optimalizace hranic hasebních obvodů s využitím funkcí GIS pro analýzu a modelování, Diplomová práce, 51 stran, Ostrava 2000.
[5] Kaňok, J.: Tématická kartografie.Ostravská Univerzita 1999, Ostrava.
[6] Koschin, Felix. a kol.:Statgraphics aneb statistika pro každého, Grada a. s., 360 stran Praha 1992.
[7] Morkes, D.: Microsoft Access 7.0, Základní průvodce uživatele.Computer Press, 204 stran.
[8] Peňáz, T. a kol: Analýza územní dostupnosti významných firem na území okresu Nový Jičín, Sborník konference "GIS Seč 2000", strana 280 - 288, ISBN.
[9] Vyhláška č. 434/1992 Sb. ministerstva zdravotnictví České republiky ze dne 28. července 1992 o zdravotnické záchranné službě.
[10] http://www.zzs.izs-br.cz/
[11] http://hzsbr.fire.cz/

Copyright (C) VŠB - TU Ostrava, Institut geoinformatiky, 2001-3. Všechna práva vyhrazena. 
V případě, dotazů, komentářů, připomínek kontaktujte www-gis.hgf@vsb.cz
Tato stránka byla naposledy aktualizována: 29.03.2006 16:16
Stránky jsou optimalizovány pro Microsoft Internet Explorer v. 5.0 a vyšší.
Jsou vytvářeny v programovém prostředí FrontPage 2003.