|
|
Využití mapového serveru pro ISGPAleš Bartečko AbstractThis thesis is concetrated on the utilization of the map server for the Information System of Geological Pavilion (IS GP). All this is concepted as a creation of pilot projects of interactive IS GP with using of map servers Autodesk Mapguide and MapServer of The university of Minnessota. The available data and program assets applied in constructing of IS GP are presented in the introductory part. The technique of creating this interactive IS is described in the following part. At the end, the problems of both versions of the pilot projects are summarized, as well as their comparison and considering the advantages and deficiencies from the viewpoint of the developer and the user. This thesis tenders a chance to make up an opinion how to make use of a commercial or non-commercial variants during constructing of interactive IS GP. AbstraktTato práce se zabývá využitím mapového serveru pro informační systém Geologického pavilonu (IS GP). Celá práce je pojata jako vytvoření pilotních projektů interaktivního IS GP za použití mapových serverů Autodesk MapGuide a MapServer Minnesotské univerzity. V úvodní části jsou charakterizována dostupná data a použité programové prostředky při budování interaktivního IS GP. V další fázi je popsán postup vytvoření interaktivního IS. V závěru práce jsou shrnuty problémy obou variant pilotních projektů, jejich srovnání, zamyšlení se nad výhodami a nedostatky z pohledu vývojáře a uživatele. Práce nabízí možnost vytvořit si názor na využití komerční nebo nekomerční varianty při budování interaktivního IS GP. ÚvodGeologický pavilón prof. Františka Pošepného představuje účelové pracoviště VŠB-TUO, spadající organizačně pod institut geologického inženýrství hornicko-geologické fakulty (IGI HGF). Jeho úkolem je spravovat rozsáhlý geologický sbírkový fond, jenž představuje kolekci přibližně 73000 vzorků z celého světa, z čehož zhruba 15000 kusů je vystaveno ve sbírkových prostorách. Zbytek je uložen v depositu sbírek a není možné je využít pro studium, což je vzhledem k jeho naučné a kulturní hodnotě velkým negativem. Fond je členěn do jednotlivých tématických nebo regionálně zaměřených sbírek. Z důvodu lepší správy, výzkumu, ale především pro účely lepšího studia hmotné dokumentace, je zde budován Informační systém Geologického pavilónu (IS GP).Počátky výstavby IS GP spadají do roku 1991, kdy bylo započato s převedením evidence sbírkového fondu do databáze. Nejdříve byl využíván relační databázový systém PARADOX verze 3.5 v DOS prostředí a FoxBase. S rostoucím rozvojem technického vybavení rostly také nároky operačních systémů. Ačkoli operační systém Windows (95, 98, NT) podporoval běh aplikací napsaných pod DOS, tak chod takových aplikací se stával problémový. K tomuto faktoru přibyl i další, kterým bylo především nedokonalé uživatelské rozhraní. V roce 1998 se rozhodlo o vybudování nového informačního systému Geologického pavilónu s novými datovými strukturami, který by byl kompatibilní se systémem DEMUS, který je doporučován pro všechna zařízení muzeálního charakteru ve správě Ministerstva kultury České republiky i jiných organizací. Informační systém nyní využívá prostředí MS Access 97, ve kterém jsou ukládána data i vytvářené potřebné aplikace. Zdokonalení struktury dat umožňuje jednodušší přechod na výkonnější systém řízení báze dat, ale i snadnější publikování na Internetu. Do budoucna se předpokládá nasazení velkého SŘBD, pravděpodobně Oracle. [13,5]Nyní je GP využíván ve výuce studentů klasickým způsobem tj. návštěvy studentů, kteří si vyhledávají příslušné vzorky ve vitrínách a následně si je ve vitrínách prohlížejí, čímž se jejich pozornost může soustředit jen na exponáty vystavené a možnosti studia se omezují. Navíc je nutné znát umístění všech pozorovaných exponátů. Informační systém může ve spojení s technologií WWW, díky které budou zpřístupněny informace textového a grafického charakteru (původ vzorku, jeho současné umístění v GP) nabídnout potenciálním uživatelům vysokou kvalitu získávaných informací a tím zvyšování geologické vzdělanosti studentů VŠB-TU a široké veřejnosti. Cíl projektuHlavním cílem je vybudování a zpřístupnění multimediálního informačního systému Geologického pavilonu s interaktivními plány budov, včetně systému lokalizace vybraných exponátů, popisu lokalit exponátů a popisu vybraných exponátů.Navržený systém by měl umožňovat dotazování podle definovaných kritérií na předmět, lokalitu a označení vzorku a návazně na dotaz pak umožnit rozvinout další informace o lokalizaci daného vzorku v rámci GP (lokalizace i graficky) nebo o lokalitě (ložisku), ze kterého vzorek pochází se současným určením geografické polohy.Takto budovaný systém by mělo být možné doplňovat o informace z dalších geovědních oborů (např. stratigrafické členění, geneze ložisek nerostných surovin) popř. digitální fotografickou dokumentací, čímž by se zpřístupnily i exponáty nevystavené a označené jako deponáty. Použítá dataByly požity tyto datové zdroje:
PostupK vybudování takovéhoto systému se uvažovalo využít mapový server Autodesk MapGuide. Byl sestaven datový model, který splňoval všechny funkční požadavky, ale po roce práce se vyskytnul problém na straně AMG, který způsoboval nezobrazování vrstev. Problém nebyl vyřešen ani po konzultaci s hlavním distributorem pro ČR a proto se upustilo od mapového serveru Autodesk MapGuide a přešlo k mapovému serveru MapServer Minnesotské Univerzity. MapServer Minesotské univerzity je volně dostupný na stránkách http://mapserver.gis.umn.edu/. Varianta Autodesk MapGuide
K převodu byla využita aplikace SDF Loader v příkazovém řádku, která prováděla také samotnou generalizaci. Ta proběhla téměř u všech vrstev a jejím cílem bylo zmírnit zatížení sítě a zrychlit dobu odezvy pro uživatele.
Uživatelské skupiny byly vytvořeny po dohodě s vedením GP a to takto: Administrátor, Pedagog, Host, Internet. Administrátor má umožněno vyhledávání a lokalizaci bez omezení. Pedagog má vyhledávání jen ve vystavených exponátech, lokalizace možná jen exponátů ze sbírek prof. F. Pošepného a radioaktivních surovin. Host je ekvivalentem skupiny Pedagog, ale je trvale přihlášen v prostorách GP pro potřeby civilních návštěvníků a skupina Internet nemá umožněno vyhledávání v exponátech, kompozice podlaží GP jsou bez vrstvy skříní.
Byly vytvořeny kompozice Austrálie, USA, České republiky, světa a také kompozice jednotlivých podlaží GP
Během zapracování vzniklých mapových kompozic do IS GP se vyskytnul problém, že AMG nenačítal všechny vrstvy. Proto se přešlo k mapovému serveru MapServer Minnesotské Univerzity. Varianta MapServer Minnesotské Univerzity
Totožné s předchozí variantou.
Generalizace probíhala pomocí skriptu v ArcView GIS 3.2. Jejím účelem bylo odlehčit zatížení serveru.
Totožné s předchozí variantou.
Byly vytvořeny tématicky totožné kompozice, ale od předešlé varianty se lišily odlišným způsobem vytváření.
Srovnání z pohledu AdministrátoraHlavním rozdílem při posuzování z tohoto hlediska je dostupnost obou programových prostředků. Zatímco AMG je plně komerční řešení, které je velmi nákladné, MapServer je zcela zdarma a kdokoli si ho může pořídit. Navíc je dostupný i zdrojový kód, takže může být zkompilován pro danou platformu. Z pohledu vývojáře u AMG není prakticky žádná šance zasáhnout do výsledku nebo opravit možné chyby. S případnými problémy se lze maximálně obrátit na distributora nebo výrobce. Srovnání z pohledu uživateleObě varianty z pohledu uživatele umožňují vytváření stejně hodnotných výstupů. Rozhodující je tedy hlavně stabilita obou sledovaných verzí. Zatímco Autodesk MapGuide měl v této oblasti značné problémy popsané v bodě 7.9., které se ani přes velkou snahu (např. kontaktování distributora pro ČR) nepodařilo odstranit, varianta MapServer fungovala bez větších problémů po celou dobu testování. Chyby zde vzniklé pramenily především z menších chyb v PHP kódu potřebného pro správný chod IS. Ty byly však testováním odstraňovány. Vlastní funkční stabilita MapServeru byla bez chyb. Budoucí postupU stávající verze pilotního ISGP je nutné vyřešit problém s legendou geologických vrstev.Takto dokončený systém by měl být otestován uživatelem "Administrátor", zda splňuje požadavky a omezení ze strany GP. Následovala by oprava vzniklých chyb a úprava i pro ostatní uživatelské skupiny ZávěrCílem práce bylo navrhnout multimediální informační systém Geologického pavilonu s interaktivními plány budov, včetně systému lokalizace vybraných exponátů. Ostrava 2003 Literatura
|
Copyright (C) VŠB - TU Ostrava,
Institut geoinformatiky, 2001-3. Všechna práva vyhrazena. |