Barbora Kušová
Institut geoinformatiky
VŠB -Technická univerzita Ostrava
tř. 17. Listopadu
708 33 Ostrava -
Poruba
The bachelor thesis is intended
on suggestion of GIS about coal mining history in Ostrava. As an area of
interest NPP Landek has been chosen. Bachelor thesis contains all coal mines
all over Landek and in its surrounding, touring paths and historical area of
the most important coal mine in Landek’s history Anselm. Everything have
appropriate description information and image. The work also contains text
files speaking about history of coal mining on Landek. History is divided into parts about Ostrava’s
history, Landek’s history, Anselm’s history and history of Coal mining museum.
Data were collected by various methods, for example with help of GPS system or
by using a digitizer. It is a complete suggestion of GIS from data analysis and
data model creation, via verifying data model, to the way how to show the work
on Internet.
ABSTRAKT
Cílem bakalářské práce bylo vytvořit návrh GIS o
historii dobývání uhlí v Ostravě. Jako oblast zájmu byla vybrána oblast
Národní přírodní památky Landek. Práce v sobě zahrnuje veškerá důlní díla
nacházející se na Landeku a v jeho okolí, poznávací stezky a historický
areál nejvýznamnějšího dolu Anselm se všemi popisnými informacemi a
fotografiemi. Obsahuje textové soubory zachycující historii dobývání uhlí na
Landeku. Texty jsou rozděleny na historii Ostravy, Landeku, dolu Anselm a
Hornického muzea OKD. Data byla shromážděna různými metodami, například
mapováním pomocí systému GPS nebo digitalizací. Jedná se o kompletní návrh GIS
počínaje analýzou datových zdrojů a návrhem vhodného datového modelu, přes
ověření datového modelu až po návrh způsobu prezentace práce na Internetu.
Oblast využití GIS je velice široká. Tato práce je
zaměřena na využití GIS v turistice. Jejím cílem je vytvoření návrhu GIS
nabízejícího svému uživateli možnost dozvědět se vše z historie dobývání
v Národní přírodní památce (dále jen NPP) Landek. Práce obsahuje
rozmístění jednotlivých důlních děl nejen v NPP, ale i v jeho okolí,
dále areál hornického muzea založeného na dole Anselm, jež byl v celé
historii Landeku nejvýznamnějším důlním dílem, tak, jak vypadal v roce
1931 a jak vypadá dnes a stezky, pro jejichž zmapování byla použita moderní
technologie určování polohy - globální družicový polohový a navigační systém
(dále jen GPS). Jak sám název napovídá, jde o zaměřování polohy geoprvku
družicemi. Toto vše je rozděleno do jednotlivých témat, která jsou zobrazována
na podkladovou katastrální mapu či letecký snímek. Historie zapsána
v jednotlivých dokumentech je spolu s fotografiemi připojena
k příslušným geoprvkům. Cílem bylo navržení vhodného datového modelu a
jeho ověření.
Posledním krokem práce bylo seznámení se s možnostmi publikace
prostorových dat v prostředí WWW a navržení aplikace na prezentaci práce
v tomto prostředí.
Výsledek práce bude poskytnut Hornickému muzeu OKD
v Ostravě-Petřkovicích. Dále by mohl také sloužit jako vzor pro vybudování
GIS o historii hornictví v jakékoliv jiné oblasti.
·
prostudování materiálů
týkající se historie hornictví v dané lokalitě
·
provedení analýzy
datových zdrojů
·
ověření metod sběru a
konverze dat
·
navržení datového modelu
a jeho ověření vložením potřebného množství dat
·
návrh funkčního schéma
aplikace pro prezentaci práce v prostředí WWW
3 HORNICKÉ MUZEUM OKD V OSTRAVĚ – PETŘKOVICÍCH
HM bylo otevřeno 4.12.1993. K HM je přidružen
Klub přátel Hornického muzea OKD. V současnosti je HM samostatným
odštěpným závodem v rámci OKD, a.s. a spravuje důl Anselm, Archiv OKD a zcela
mimořádnou lokalitu - Hornický skanzen
Mayrau ve Vinařicích u Kladna. Mimořádnost odštěpného závodu je podtržena
reálnou možností vyhlášení lokality Mayrau za Národní kulturní památku a
zapsání NPP vrchu Landek včetně lokality Anselm do seznamu Světového kulturního
dědictví UNESCO.
V současné době HM nabízí
návštěvníkům povrchové expozice, výstavní budovu, důlní expozici přístupnou
fáráním původní těžní klecí a dětská hřiště a sportoviště.
Landek se
táhne podél levého břehu řeky Odry před jejím soutokem s řekou Ostravicí.
Je to výrazný zalesněný vrch situovaný v severozápadní části Ostravy o
rozloze 85,53ha. Tento unikátní přírodní výtvor, uváděný v odborné
literatuře a obdivovaný účastníky četných exkurzí zejména ze zahraničí, přispěl
nemalou měrou k tomu, že dnes chráníme Landek jako lokalitu evropského
významu a stavíme jej mezi nejvzácnější přírodní a kulturní památky České
republiky.
V 18. století se stal Landek
předmětem průzkumu, jehož výsledkem bylo odkrytí výchozů dvou uhelných slojí
v roce 1780. O dva roky později zde začala systematická těžba, která
trvala až do roku 1991, kdy byly uhelné zásoby na Landeku vyčerpány. Tato
lokalita je bezesporu první lokalitou na Ostravsku, kde se začalo dobývat
cílevědomým těžařským způsobem. Nejvýznamnějším dolem v celé historii
dobývání byl důl Anselm.
Práce byla zaměřena na vytvoření návrhu GIS, jehož cílem je informovat
uživatele o historii hornictví v určité lokalitě, v našem případě na
Landeku. Většina dat, která byla pro práci potřebná, jsou z dávnější doby
a jsou tedy dostupná pouze v analogovém tvaru. Jedná se zejména o mapu
areálu dolu Anselm tak, jak vypadal v roce 1931, katalogy štol a jam
vyskytujících se na Landeku a v okolí a veškeré materiály týkající se
historie dobývání.
Pro orientaci turisty v oblasti bylo vhodné do GIS zařadit prvky,
podle kterých pro něj bude možné předem si naplánovat trasu své prohlídky.
Nejvhodnější pro takovýto záměr byly průběhy poznávacích stezek na Landeku.
Kromě leteckého snímku všechna získaná data musela
projít určitou úpravou.
Použitá vstupní data:
·
Katastrální mapa
·
Katalogy štol a jam
·
Mapa areálu dolu Anselm
·
Stezky
·
Letecký snímek
·
Knihy pojednávající i
historii hornictví v dané lokalitě, historické spisy
ArcInfo 8.1 pro úpravu
stezek zaměřených pomocí GPS a PC ArcInfo3.5.1 pro digitalizaci analogové mapy.
ArcView GIS 3.2a pro úpravy
atributových tabulek měřených a digitalizovaných geopvků a pro ověření datového
modelu.
Pathfinder Office 2.11 pro
zpracování naměřených dat.
Po shromáždění všech dostupných vstupních dat bylo
nutné navrhnout vhodný datový model (tab.1). Bylo důležité rozmyslet si, které
vrstvy budou vytvořeny na základě katastrální mapy, které na základě historické
mapy dolu Anselm, které na základě katalogů a nakonec, které budou vytvořeny
měřením.
Vrstva |
Popis |
Typ |
Atributy |
Katmapa |
katastrální
mapa |
polygonová |
Area -
plocha polygonu |
|
oblasti |
|
Perimeter -
obvod polygonu |
|
|
|
En_ - vnitřní
identifikátor ArcInfo |
|
|
|
En_ID -
identifikátor parcel |
|
|
|
Recku -
číslo katastru |
|
|
|
Skup -
rozlišení stavebních a nestavebních parcel |
|
|
|
Parc -
číslo parcely |
|
|
|
Pod -
podlomení parcelního čísla |
|
|
|
Typ - typ
využití pozemku |
|
|
|
Cpop -
číslo popisné parcel |
|
|
|
Puvod -
původ dat v katastrální mapě |
|
|
|
Datum -
datum aktualizace |
|
|
|
Gis -
identifikace parcely (Recku+Skup+Parc+Pod) |
NPPLandek |
vymezení
území |
polygonová |
uzemi -
název vymezeného území |
|
NPP Landek |
|
Area -
plocha polygonu |
|
|
|
Perimeter -
obvod polygonu |
|
|
|
Foto -
cesta k souboru s fotografií |
|
|
|
Text -
cesta k souboru s textem (historií) |
Stezky |
stezky na
Landeku |
liniová |
Druh -
rozlišení zpevněné a nezpevněné stezky |
|
|
|
ID -
identifikátor stezky |
|
|
|
Lenght -
délka stezky |
|
|
|
Prirodoved
- zda je stezka přírodovědecká |
|
|
|
Hornicka -
zda je stezka hornická |
|
|
|
Turisticka
- zda je stezka turistická |
Jamy |
jámy
patřící |
bodová |
cislo_jamy
- identifikátor jámy |
|
do
dobývacího |
|
Ysouradnic
- Y-ová souřadnice jámy v pseudo S-JTSK |
|
prostoru
Petřkovice |
|
Xsouradnic
- X-ová souřadnice jámy v pseudo S-JTSK |
|
|
|
Zsouradnic
- Z-ová souřadnice jámy v pseudo S-JTSK |
|
|
|
Nazev_jamy
- název jámy |
|
|
|
Katastraln
- katastrální území výskytu jámy |
|
|
|
Prislusnos
- příslušnost jámy ke skupině jam a štol |
|
|
|
Zalozeni -
rok založení jámy |
|
|
|
Umisteni -
stručný popis místa, kde se jáma nachází |
|
|
|
Delka -
hloubka jámy |
|
|
|
Pristupnos
- volně přístupná, omezení přístupnosti |
|
|
|
Stav - stav
jámy |
|
|
|
Ochranne_p
- ochranné pásmo kolem jámy |
|
|
|
Poznamka -
dodatečné údaje, zajímavosti |
|
|
|
Foto -
cesta k souboru s fotografií |
|
|
|
Text -
cesta k souboru s textem (historií) |
Stoly |
štoly
patřící |
bodová |
cislo_stoly
- identifikátor jámy |
|
do dobývacího |
|
Ysouradnic
- Y-ová souřadnice stoly v pseudo S-JTSK |
|
prostoru
Petřkovice |
|
Xsouradnic
- X-ová souřadnice stoly v pseudo S-JTSK |
|
|
|
Zsouradnic
- Z-ová souřadnice stoly v pseudo S-JTSK |
|
|
|
Nazev_jamy
- název štoly |
|
|
|
Katastraln
- katastrální území výskytu štoly |
|
|
|
Prislusnos
- příslušnost štoly ke skupině jam a štol |
|
|
|
Zalozeni -
rok založení jámy |
|
|
|
Umisteni -
stručný popis místa, kde se štola nachází |
|
|
|
Delka -
hloubka štoly |
|
|
|
Pristupnos
- volně přístupná, omezení přístupnosti |
|
|
|
Stav - stav
štoly |
|
|
|
Ochranne_p
- ochranné pásmo kolem štoly |
|
|
|
Poznamka -
dodatečné údaje, zajímavosti |
|
|
|
Foto -
cesta k souboru s fotografií |
|
|
|
Text -
cesta k souboru s textem (historií) |
Muzeum1931 |
území
areálu dolu |
polygonová |
Area -
plocha polygonu |
|
Anselm tak,
jak |
|
Perimeter -
obvod polygonu |
|
vypadal v
roce 1931 |
|
Hranice_ -
vnitřní identifikátor ArcInfo |
|
|
|
Hranice_ID
- identifikátor areálu |
|
|
|
Foto -
cesta k souboru s fotografií |
|
|
|
Text -
cesta k souboru s textem (historií) |
Stavby1931 |
stavby,
které se |
polygonová |
Area -
plocha polygonu |
|
nacházely v
areálu dolu |
|
Perimeter -
obvod polygonu |
|
Anselm v
roce 1931 |
|
Stavby_ -
vnitřní identifikátor ArcInfo |
|
|
|
Stavby_ID -
identifikátor stavby |
|
|
|
Druh -
využití stavby |
Draha1931 |
železnice v
areálu dolu |
polygonová |
Area -
plocha polygonu |
|
Anselm v
roce 1931 |
|
Perimeter -
obvod polygonu |
|
|
|
Draha_ -
vnitřní identifikátor ArcInfo |
|
|
|
Draha_ID -
identifikátor dráhy |
|
|
|
Druh - druh
dráhy |
Cesty1931 |
cesty v
areálu dolu |
polygonová |
Area -
plocha polygonu |
|
Anselm v
roce 1931 |
|
Perimeter -
obvod polygonu |
|
|
|
Cesty_ -
vnitřní identifikátor ArcInfo |
|
|
|
Cesty_ID -
identifikátor cesty |
Lanovka1931 |
lanovka v
areálu dolu |
liniová |
Lanovka_ -
vnitřní identifikátor ArcInfo |
|
Anselm v
roce 1931 |
|
Lanovka_ID
- identifikátor lanovky |
|
|
|
Lenght -
délka lanovky |
Všechny
vrstvy uvedené v tab.1 jsou ve formátu SHP.
Polygonová
vrstva NPPLandek byla vytvořena na základě katastrální mapy. Vznikla
spojením určitých jejích polygonů. Liniová vrstva Stezky vznikla měřením
pomocí GPS a následnými úpravami naměřených dat. Vrstvy Muzeum1931, Stavby1931,
Draha1931, Cesty1931 a Lanovka1931 byly vytvořeny
digitalizací analogové mapy dolu Anselm. Až na vrstvu Lanovka 1931 jsou
všechny vrstvy polygonové. Vrstvy Jamy a Stoly jsou bodové. Byly
vytvořeny na základě katalogů štol a jam, které byly přepsány do databáze
Microsoft (dále jen MS) Access. Každý katalog byl přepsán do samostatné
databáze. Obě databáze jsou tvořeny pouze jednou tabulkou, která v sobě
zahrnuje všechny údaje obsažené v katalogu. Vizualizací souřadnic z
databází vznikly právě vrstvy Stoly a Jamy.
Jednotlivé
položky vrstev jsou různých datových typů (tab2). Jedná se o datové typy numb
a text.
Datový typ |
Název atributu |
Numb |
Area,
Perimeter, En_, En_ID,Recku, |
|
Skup, Parc,
Pod, Typ, Cpop, Datum, |
|
Xsouradnic,Ysouradnic,
Zsouradnic, |
|
Draha_,
Draha_ID, Stavby_, Stavby_ID, |
|
Cesty_,
Cesty_ID, Lanovka_, Lanovka_ID |
|
Gis, ID,
Lenght, |
Text |
Puvod,
Uzemi, Foto, Text, Druh, |
|
Prirodoved,
Turisticka, Hornicka, |
|
cislo_jamy,
Nazev_jamy, Katastraln, |
|
Prislusnos,
Zalozeni, umisteni, delka, |
|
Pristupnos,
Stav, Ochranne_p, |
|
Poznamka,
Druh |
Tab.2 – Datové typy použité v datovém modelu
Dalšími daty, které vstupují do této práce jsou letecký snímek,
fotografie a texty (tab.3).
Soubor/objekt |
Popis |
Formát/formát obsahu |
Ostrava-historie |
Nalezení
uhlí a počátek dolování na Ostravsku |
*.DOC |
Landek-historie |
Historie
dobývání na Landeku |
*.DOC |
Anselm-historie |
Historie
dolu Anselm |
*.DOC |
Hor-muzeum |
Historie
hornického muzea |
*.DOC |
Boh883 |
část
leteckého snímku |
*.MrSID |
Boh884 |
část
leteckého snímku |
*.MrSID |
Boh891 |
část
leteckého snímku |
*.MrSID |
Boh892 |
část
leteckého snímku |
*.MrSID |
FotoJ,
FotoS |
adresáře s
fotografiemi štol a jam |
*.JPEG |
Hor-muzeum |
fotografie
Hornického muzea |
*.JPEG |
Tab.3 – Datový model – texty, fotografie, letecký
snímek
Texty uvedené v tab.3 tedy Ostrava-historie,
Landek-historie, Anselm-historie a Hor-muzeum jsou ve
formátu DOC. Vznikly zpracováním získaných historických údajů a byly převedeny
do digitální podoby. Fotografie obsažené v adresářích FotoJ a FotoS
jsou ve formátu JPG. Vznikly převodem analogových fotografií z katalogů
štol a jam do digitálního tvaru pomocí skeneru. Letecký snímek pokrývající
celou sledovanou oblast se skládá ze čtyř částí, které jsou ve formátu MrSID.
Letecký snímek neprošel žádnou úpravou.
7.1 Konverze katalogů štol a jam do digitálního formátu
Pro převod katalogů do digitálního formátu byl zvolen
MS Access 2000. Zvlášť byla vytvořena databáze štol a zvlášť databáze jam. Obě
databáze jsou koncipovány stejně, a to jednou tabulkou s názvem Stola,
resp. Jama (tab.4).
Jako primární klíč tabulky bylo zvoleno číslo
jámy/štoly. Pole je datového typu text a jeho délka je 10.
Atribut |
Datový typ |
Délka |
Nutno zadat |
|
Stoly |
cislo jamy/stoly |
text |
10 |
ano |
|
nazev jamy/stoly |
text |
50 |
ano |
|
xsouradnice |
číslo |
dlouhé celé číslo |
ano |
|
ysouradnice |
číslo |
dlouhé celé číslo |
ano |
|
zsouradnice |
číslo |
dlouhé celé číslo |
ne |
|
katastralni_uzemi |
text |
25 |
ano |
|
prislusnost k |
text |
50 |
ne |
|
zalozeni |
text |
15 |
ne |
|
umisteni |
text |
100 |
ano |
|
delka |
text |
35 |
ne |
|
pristupnost |
text |
70 |
ano |
|
stav |
text |
150 |
ano |
|
ochranne_pasmo |
text |
50 |
ano |
|
poznamka |
text |
250 |
ne |
Tab.4 – Struktura tabulky databáze
Fotografie jednotlivých důlních děl uvedené
v katalozích byly převedeny do digitální podoby pomocí skeneru. Jejich
výsledný formát je formát JPG.
7.2 Převedení historických údajů do digitálního tvaru
Všechny historické skutečnosti byly rozděleny do
oblastí týkajících se historie dobývání uhlí v Ostravě (nález uhlí
v Polské Ostravě), historie dobývání na Landeku, dolu Anselm a Hornického
muzea. Byly tedy zvlášť zpracovány čtyři dokumenty, jejichž výsledný formát je
formát DOC (uloženo pro MS Word 6.0/95).
Před vlastním
měřením v terénu bylo třeba provést si jeho naplánování, tzn. připravit si
vhodný datový slovník a zjistit nejvhodnější dobu měření. Nejvhodnější dobou
měření je myšlena doba, kdy bude na obzoru dostatečné množství družic a hodnota
parametru PDOP (zhoršení přesnosti určování polohy) bude uspokojivá. K
naplánování vhodné doby měření a vytvoření datového slovníku (tab.5) posloužil
program Pathfinder. V datovém slovníku byl nadefinován liniový objekt Stezka
a k němu potřebné atributy.
Objekt |
Typ objektu |
Název atributu |
Možné hodnoty |
Stezka |
linie |
Stezka |
naučná,
turistická, hornická, žádná |
|
|
ID |
číslo
stezky určené v terénu |
|
|
Poznámka |
|
Tab.5 - Struktura datového slovníku
Pro měření
byla z VŠB – TUO zapůjčena jednofrekvenční mapovací GPS Pathfinder XL12.
Byla zvolena metoda diferenčních kódových měření. Vytvořený datový slovník byl
pomocí kabelového spojení s počítačem nakopírován do mobilního přijímače.
Referenční
stanice musí být umístěna na bodu o známých souřadnicích zaměřených například
geodeticky. Byl zvolen bod na střeše budovy A na VŠB-TUO.
GPS měří
v souřadnicovém sytém WGS84. Souřadnice v České republice jsou
uváděny v souřadnicovém systému JTSK, proto bylo nutné souřadnice
referenční stanice udané v JTSK transformovat do WGS84 a teprve poté je
zadat do záznamníku referenční stanice. Tento úkon byl proveden v programu
Vgskro, který škole zapůjčila firma GEODIS pro studijní účely.
Měření se
uskutečnilo v průběhu celého listopadu 2001. Celé měření muselo být
rozděleno do několika dnů, protože ne vždy se podařilo zaměřit všechny stezky.
Některé stezky, přestože již zaměřeny byly, musely být zmapovány ještě jednou.
Jednalo se o stezky, které byly obtížně měřitelné a po zaměření neodpovídaly
ani mapě ani skutečnosti.
Stezka byla
vždy mapována od rozcestí resp. hranice NPP po rozcestí resp. hranici NPP. K
jednotlivým úsekum byly přímo v terénu zaznamenávány jejich identifikátory
a doplňkové informace (podle datového slovníku).
Vrch Landek
je kopec poměrně hustě pokrytý listnatými stromy, proto se při měření
vyskytovaly problémy jako dočasná ztráta signálu družic nebo špatné geometrické
uspořádání družic (hodnota PDOP vyšší než 7).
Celá prvotní
úprava probíhala v programu Pathfinder. Po přenesení obou souborů
(z mobilní i referenční stanice) byla pomocí modulu Differential
correction provedena korekce naměřených dat.
V případě, že stezka byla zaměřena
několikrát, byla z naměřených linií vybrána ta, která se nejvíce shodovala
s leteckým snímkem a mapou, a jejíž body měly nejmenší hodnotu parametru
PDOP. Na některých liniích se občas objevovaly body, ve kterých linie ostře
vybočovaly (obr.1). Úseky stezek, v nichž se takovéto body vyskytly, byly
překontrolovány v terénu. Pokud se ve sledovaných úsecích průběh linie
s průběhem stezky ve skutečnosti neshodoval a PDOP sporných bodů linie byl
vysoký, byly tyto body vyloučeny z dalšího zpracování.
Další úpravy
proběhly v programu ArcInfo (úpravy z hlediska topologické čistoty) a ArcView
(úprava atributové tabulky).
Obr.1 – Body vyřazené ze
zpracování [7]
7.4 Převod analogové mapy dolu Anselm do digitální podoby
Před
digitalizací musel být celý proces digitalizace promyšlen. Mapa byla vzhledem
k ploše digitizéru příliš velká, proto byla pomyslně rozdělena na dvě
poloviny.
V každé
polovině mapy bylo potřeba určit si vlícovací body, tzv. tics, u nichž známe
souřadnice. Tyto body jsou velice důležité, protože podle nich se určuje nejen
souřadnicový systém digitizéru ale na jejich základě se také provádí
transformace coverage do souřadnicového systému vybraného uživatelem
(podle podkladové mapy). Při hledání vlícovacích bodů byla mapa porovnávána s
digitální katastrální mapou. Bylo nalezeno sedm totožných bodů. Posledním
krokem přípravy bylo pomyslné rozdělení mapy do tématických vrstev (tab.6).
Vrstva |
Typ |
Popis |
Muzeum1931 |
polygonová |
areál dolu |
Stavby1931 |
polygonová |
stavby v
areálu |
Cesty1931 |
polygonová |
cesty v
areálu |
Draha1931 |
polygonová |
železnice
vedoucí v areálu |
Lanovka1931 |
liniová |
lanovka
vedená areálem |
Tab.6 - Tématické vrstvy
areálu dolu Anselm
Pro zvýšení
přesnosti jednotlivých polygonových vrstev vůči sobě byl zvolen postup
digitalizace všech polygonů do jedné coverage a teprve poté provedení jejich
rozdělení.
Coverage
vzniklé digitalizací obsahovaly chyby. Tyto chyby vznikaly nepřesnostmi při
digitalizaci. Jedná se o chyby v topologii, tedy přetahy či nedotahy linií,
nepravé body a chybějící nebo nadbývající identifikační body.
Po odstranění
všech chyb a rekonstrukci topologie byly obě digitalizované poloviny mapy transformovány
ze souřadnicového systému digitizéru do souřadnicového systému podkladové
katastrální mapy, tedy do JTSK. Transformované coverage byly nakonec spojeny do
jedné (obr.2).
Pro další
úpravy již bylo použito ArcView. Jeho prostřednictvím byla coverage rozdělena
na jednotlivé vrstvy a byly upraveny atributové tabulky (obr.3).
Obr.3 – Výsledný digitalizovaný areál
Pro ověření
datového modelu byl vybrán program ArcView. V něm byl vytvořen projekt,
který do sebe zahrnul veškerá zdrojová data. Data v projektu jsou členěna
přehledně do témat. Témata byla připravena již předem.
Při tvorbě
projektu bylo prvním krokem přednastavení různých parametrů, např. nastavení
jednotek pro měření délek. Poté byla připojena všechna vstupní data. Data
z databáze štol a databáze jam byla zobrazena do tabulky v ArcView
pomocí funkce ArcView - SQL Connect. Souřadnice v tabulkách byly
vizualizovány do podoby bodů v event theme. Výsledek byl z důvodu dalšího zpracování
převeden do formátu SHP. Tímto vznikla samostatná vrstva štol a vrstva jam.
Spojením
některých polygonů katastrální mapy (podle mapy turistické) byl vytvořen
polygon představující oblast NPP Landek. Výsledná mapová kompozice viz. obr.4.
Obr.4 –
Výsledná mapová kompozice Landeku
8.2 Připojení fotografií a textů
Připojení
objektů k tématům se provádí pomocí externích referencí (hotlink). Po
specifikaci geoprvku v tématu, ke kterému jsou objekty připojeny, se
otevře jemu příslušející objekt.
ArcView
nabízí předdefinované externí reference, které jsou součástí systému, ale také
možnost vytvořit si vlastní. K tvorbě nejen vlastních externích referencí,
ale i k různým úpravám prostředí a funkčnosti ArcView, slouží vnitřní
programovací jazyk ArcView, Avenue.
Ve verzi
ArcView, která byla použita neexistuje skript na připojení fotografií a textů
k jednomu tématu zároveň, proto bylo třeba pomoci si vlastním skriptem.
Skript se aktivuje specifikací geoprvku uživatelem. Texty se otevírají
v programu MS Wordpad (obr.5), k němuž skript, aby jej mohl spustit,
potřebuje znát cestu. K tomu, aby skript mohl fungovat bez jakýchkoliv
problémů, bylo třeba upravit atributové tabulky. Do nich byly přidány dva
sloupce - jeden pro externí referenci na fotografii a jeden pro externí
referenci na text. Cesty v referencích jsou relativní.
Obr.5 –
Otevření fotografie a textu
Po vyzkoušení
několika předdefinovaných a několika uživatelských skriptů bylo zjištěno, že
zatímco u předdefinovaných skriptů relativní cesty fungují vždy, u
uživatelských tomu tak není. Proto byl vytvořen „instalační“ skript, který
zároveň podchycuje problém s cestou k programu MS Wordpad, jež je pro
různé verze operačního systému Windows různá.
„Instalační“
skript (obr.6) při spouštění projektu po uživateli požaduje cestu
k projektu (nabízí příklad C:\Landek\) a cestu k programu MS
Wordpad. Tyto cesty zapisuje do souboru s názvem Path.log, který umisťuje
opět do adresáře Landek.
Ze souboru
Path.log pak cesty čte skript na zobrazení objektů. Cestu k projektu
spojuje s cestou vyhledanou v atributové tabulce do jedné. Pro
ošetření jeho běhu do něj byl vložen „instalační“ skript (obr.7).
Obr.6 – Funkční schéma „instalačního skriptu
Obr.7 – Funkční schéma
skriptu na zobrazení objektů
8.3 Zajištění funkčnosti projektu
Projekt se
všemi daty se nachází v adresáři Landek. Tento adresář musí být umístěn
vždy s celým svým obsahem a nesmí být nijak modifikován. Při prvním stejně
jako při každém dalším umísťování adresáře je vhodné jej zkopírovat z CD.
O publikaci
práce na svých webových stránkách projevil zájem MMO. MMO již má zkušenosti
s publikováním prostorových dat na Internetu, neboť na svých stránkách již
publikuje například letecké snímky Ostravy, cenovou mapu města, apod.
K publikaci dat v celosvětové síti používá technologii společnosti
ESRI, Inc., Arc Internet Mapping system (dále jen ArcIMS).
Pozorně bylo
prostudováno co vše nabízí mapový server MMO. Jedná se o standardní avšak
nezbytné a zároveň dostačující nástroje pro práci s mapou. Prostředí je
velice příjemné a práce s mapou jednoduchá, což je ideální.
9.2 Aplikace ArcIMS na navržený GIS
Prezentace
navrženého GIS pomocí ArcIMS by neměla činit vážnější problémy. Na WWW by měl
vypadat stejně a mít stejné funkce jako GIS publikovaný MMO, tedy nástroje pro
práci s mapou, vyhledávání, zobrazení atributů, nápovědu, atd. Navíc by
ale obsahoval funkci, po jejíž aktivaci by se zobrazil text uvádějící do
historie dobývání v Ostravě, a funkci pro externí reference, s jejíž
pomocí by si uživatel mohl zobrazovat fotografie a texty(obr.8). Funkce pro
tisk by uživateli neumožňovala interaktivní práci s mapou (volbu symbolů,
barev), ale pouze nastavení rozsahu mapy a výběr vrstev pro tisk.
ArcIMS nabízí
možnost využít jednoho z jím nabízených klientů nebo si vytvořit klienta
vlastního. V tomto případě by stačilo jít cestou základního HTML klienta a
rozšířit jej s pomocí jazyka ArcXML a Java skripty. Nejdříve bude potřeba
vytvořit mapovou kompozici, což znamená zobrazení a obarvení vrstev tak jako
v ArcView. Připojení fotografií a textů bude potřeba vyřešit právě Java
skripty a ArcXML. Pro přenos dat by bylo vhodné použít tenkého klienta.
Obr.8 – Funkční schéma aplikace
Při sběru dat
bylo shromážděno mnoho historických údajů týkajících se Landeku a to nejen
údajů o hornictví, ale také o majitelích panství, atd. Prameny byly nejen
knihy, ale také staré spisy. Materiály, na jejichž základě byly vytvořeny
výsledné vrstvy byly ve většině případů dostupné pouze v analogovém tvaru
nebo vůbec. Bylo tedy nutné provést určité konverze dat do digitálního formátu
nebo potřebná data získat vlastním měřením. Jednalo se o vytvoření databáze
štol a jam, převod analogové mapy do digitálního tvaru (s
pomocí digitizéru), ale také zmapování všech stezek probíhajících
Landekem, které mohou budoucímu turistovi usnadnit pohyb v lokalitě,
systémem GPS. Přestože měření pomocí GPS je moderní, rychlé a jednoduché,
v tomto případě se tato metoda příliš neosvědčila (z důvodu
zalesněného terénu – špatná nebo žádná viditelnost družic).
Digitalizace analogové mapy areálu dolu
Anselm byla poměrně úspěšná. Digitalizované geoprvky, pokud v současnosti
ještě existují, tzn. jsou zachyceny v katastrální mapě, si
s katastrální mapou odpovídají.
Při
navrhování aplikace, pomocí které by bylo možné prezentovat data na Internetu,
bylo nutné se nejdříve seznámit s možnostmi publikace prostorových dat
v prostředí WWW. O publikaci práce projevil zájem MMO. Ten již některá svá
data publikuje prostřednictvím svého mapového serveru založeného na
licencovaném produktu ArcIMS společnosti ESRI, Inc. Byla by tedy možnost
publikovat práci prostřednictvím ArcIMS. Aby celá práce měla všechny
náležitosti, které má mít, bylo by ještě nutné provést úpravy pomocí vnitřního
programovacího jazyka ArcIMS, jazyka ArcXML a Java skriptů.
Prvním krokem
k publikaci musí být žádost HM směřovaná na MMO. Pokud by žádost byla
vyřízena kladně, byla by data publikována bezúplatně. Tuto práci je možno
použít jako předlohu pro práce podobného typu tedy práce zabývající se historií
určité oblasti.
2.
Exnerová, J.: Software
firmy ESRI, Inc., Arcinfo [online]. [cit.2003-02-20]. Dostupný na WWW:
3.
<http://www.arcdata.cz/arcdata/start.html?software/software_uvod/software_esri/software_esri_arcgis#ArcInfo>
4.
GIS by ESRI: Using ArcView GIS, ArcView GIS, The geographic
information system for everyone, ESRI, 1996, 340s.
6.
Rapant, P.: Globální
družicové polohové a navigační systémy. Manuskript, 2001. Dostupný
na: <http://gis.vsb.cz/Publikace/Knizni_Publikace/knizni_publikace.htm>
7.
Rapant, P.: Úvod do geografických informačních
systémů. Geoinfo, ročník II, č.1/99, Ostrava
12. ArcIMS [online]. 23
January 2003
[cit.2003-02-20]. Dostupný na WWW: <http://www.esri.com/software/arcims/index.html>
13. Create maps
showing your data [online].
8 January 2003
[cit.2003-02-20].Dostupný na WWW: <http://www.esri.com/software/arcview/index.html>