DOSTUPNOST OBJEKTŮ CESTOVNÍHO RUCHU K SÍTI CYKLISTICKÝCH TRAS

(na příkladu Olomouckého kraje v prostředí GeoMedií)

Milan JINDÁČEK
Katedra Geoinformatiky
Univerzita Palackého v Olomouci 
Křížkovského 8, 771 47 Olomouc
E – mail: mil.wok@tiscali.cz

Abstract

This text is a section of produce of one final parts of the Bachelor Study Program on Geography – Geoinformatics at the Faculty of Science, Palacky University in Olomouc. The subject of this work is the classification of accessability of the tourist objects along the network of cycling routes in Olomouc district in GeoMedia enviroment. The first of all purposes was to learn special commands in GeoMedia and their industry solution - GeoMedia Transportation Manager . In the next part of this work the tabular database of tourist objects was created  and filled compulsory attributes. Non-graphic database was changed to geodatabase (MDB format) and along with cycling routes, roads and tourist ways came into spatial analysis. Commands of GeoMedia Transportation Manager should by divided into to groupes - Linear referencing and Tracking. Linear referencing enabled to perform number of tourist objects along the segments of network of cycling routes in a diferent distance. Subsequently was performed number of tourist objects away different distance from cycling points. Every output was quantified. Finding the best routes (minimal distance or the best selection of the route by virtue of weight index), Distant analysis and The Best route analysis belongs to Tracking. Searched connections (best routes) connected inaccessible tourist objects from cycling routes and cross-roads of cycling routes and roads or tourist ways. Outputs was quantified. The final purpose was to refer to possibility of using GIS in the similar analysis by the staff of Civil Service and by other.

Abstrakt

Toto práce je součástí bakalářské práce práce, která byla vytvořena jako finální část bakalářského studia oboru Geografie - Geoinformatika na Přírodovědecké fakultě Univerzity Palackého v Olomouci. Předmětem této práce je hodnocení dostupnosti objektů cestovního ruchu (CR) k síti cyklistických tras (CK) na příkladu Olomouckého kraje v prostředí GeoMedií. Prvním cílem bylo zeznámení se s nástroji GeoMédií a Transportation Manager, které se dají použít k hodnocení dostupnosti. V další části této práce byla vytvořena negrafická databáze objektů CR a byly vyplněny povinné atributy. Negrafická databáze byla přeměněna na grafickou a společně s CT, komunikacemi a turistickými trasami (TT) vstupovala do prostorových analýz. Příkazy Transportation Manageru mohou být rozděleny do dvou skupin - Lineární referencování a Trasování. Lineární referencování umožnilo vypočítat počet objektů CR podél jednotlivých segmentů CT v různých vzdálenostech. Následně byl vypočítán počet objektů CR různě vzdálených od cyklistických bodů (CB). Každý výstup byl kvantifikován. Nalezení nejvhodnější trasy (na základě minimální vzdálenosti nebo na základě váhového indexu), Vzdálenostní analýzy a Vhodnostní analýzy patří do Trasování. Hledaná spojení (nejlepší trasy) spojovalo nedostupné objekty CR z CT a místo křížení CT s komunikacemi a TT. Výstupy byly kvantifikovány. Posledním cílem bylo nastínit možnosti využití GIS v praxi při podobných analýzách ve státní správě.

Úvod

S narůstajícím počtem automobilů na našich silnicích roste potřeba řešit situaci stále většího zatěžování krajinné sféry. Cyklistika je jedním z možných řešení. Tento způsob dopravy se v posledních letech daří rozvinout nejen v regionálním měřítku, ale i v měřítku celostátním. V České republice to bylo vydáním státního usnesení č. 6 ze dne 12. 7. 2000 o naplňování Charty o dopravě, zdraví a životním prostředí. I účast na mezinárodním projektu podporovaném Evropskou komisí – NATCYP (National Cycle Policy Benchmarking Programme) je jasným důkazem. Dalšími projekty jsou Cyklistika ve Višegrádských zemích, Strategie rozvoje cyklotras Euroregionu Glacensis a konečně Strategie rozvoje cyklistické dopravy města Olomouce. Nejen ochrana životního prostředí je příčinou rozvoje cykloturistiky. Ale i rozvoj cestovního ruchu. Už několik let jsou budovány cykloturistické trasy, rozvíjí se cykloturistická síť. Je třeba brát v úvahu dva typy sítí, které na sebe ovšem úzce navazují. Jedná se o cyklistickou síť ve městech a trasy pro cyklisty v jejich okolí. Jedním z hlavních pohledů na tuto problematiku může být mezinárodně propagovaná Cyklostrategie.
Prostorové rozmístění cyklistických tras není samoúčelné a mimo jiné souvisí s rozmístěním objektů cestovního ruchu. Jako objekty cestovního ruchu chápeme kulturní místa, národní a historické památky, rekreační oblasti, zábavné parky (obecně tematické parky), hotely a ostatní ubytovací zařízení a lokality s fyzickogeografickými zajímavostmi – jeskyně, krasové oblasti atd.
Člověk se nespokojí s pocitem, že se podílí na rozvoji cykloturismu a šetří životní prostředí. Chce poznávat své okolí a relaxovat nejčastěji formou investic do objektů cestovního ruchu.
Tato bakalářská práce má mapovat vzájemnou topologii těchto dvou entit – cyklistických tras a objektů cestovního ruchu v Olomouckém kraji. Tyto vztahy pak kvantifikovat a přehledně vyjádřit.
 

        1. Cíl práce

    Cílem bakalářské práce je zhodnotit dostupnost objektů cestovního ruchu v Olomouckém kraji k síti cyklistických tras v prostředí GeoMedia (Geografický Infomační Systém, dále jen GIS) a pomocí prostorových analýz.
V první části práce budou shromážděna data s objekty cestovního ruchu (negrafická databáze). Vytvoří se jejich prostorová digitální reprezentace dle navrhnutého datového modelu, vznikne prostorová databáze. Ta bude doplněna o atributové informace uložené v negrafické databázi. Tyto objekty budou rozděleny do kategorií podle toho, o jaký typ objektu se jedná (objekt historické povahy, sportovně – rekreační, …).
V druhé části se data cyklistických tras a polohopisu topologicky vyčistí a zkompletují. Dle zvolených datových struktur a modelů se doplní některé povinné atributy. Data tak budou připravena pro samotné analýzy.
V další části bude otestována extenze Transportation Analyst, Transportation Manager a ověří se její možnosti.
V konečné fázi provedu analýzy na připravených datech. Zhotovím hodnocení, které bude vyjádřeno graficky, kartograficky a bude doplněno o statistické výpočty a patřičný komentář. Součástí práce bude také vytvoření internetových stránek o této práci umístěných na serveru UP.
Tato práce má nejen různými vyjadřovacími způsoby znázornit vhodnost rozmístění cyklistických tras vzhledem k objektům cestovního ruchu, ale také má nastínit tolik diskutovanou otázku síly GIS řešení. Obecně lze říci, že se bude jednat o model pro jiné, tematicky podobné studie a to za předpokladu, že bude dodržena struktura dat a použitý software (obecně platné postupy jsou samozřejmě použitelné i s odlišným software). V materiálu jsou zahrnuty kapitoly, které zdánlivě s tématem nesouvisí, ale dotvářejí informační ucelenost pro laickou veřejnost (jedná se o kapitolu objasňující použitou terminologii).  

        2. Metody a postup zpracování

    Použité metody zpracování byly závislé na zdrojových datech, programových a technických možnostech. Byl kladen důraz na přesnost a maximální využitelnost všech zdrojů.
Základním kamenem celé práce bylo vytvoření co možná nejvíce aktuální a úplné databáze objektů cestovního ruchu v Olomouckém kraji. Bylo třeba najít zdroje těchto informací, přičemž měly být důvěryhodné a co nejvíce úplné. V České republice existují informační servery, které nabízejí informace právě o objektech cestovního ruchu. Jako hlavní zdroj byl vybrán server infomorava.cz. Obsahově je jako základní zdroj dostačující. Dále se vycházelo z jiných serverů a publikací (veškeré zdroje jsou uvedeny na konci textu). Výsledky analýz jsou datovány k roku 2002. Databáze vznikala s tímto vědomím a to v prostředí MS Excel (popis sledovaných atributů je popsán v kapitole 5.3) Grafickou podobu měla uloženu ve formátu MDB, přičemž se vycházelo z dat obcí. Objekty tedy byly ve vztahu k obcím v poměru N:1. Pro možnost lepší prezentace výsledků analýz, byly objekty rozděleny do kategorií. Kategorie byly navrženy po konzultaci s odborníky z katedry geografie Univerzity Palackého v Olomouci, České centrály cestovního ruchu (dále ČCCR) a po prostudování jiných informačních pramenů (např. skriptum Doc. Ing. Vlasta Malá - „Cestovní ruch – vybrané kapitoly“). Toto vymezení je do značné míry subjektivní.
Zdrojová data cyklistických tras byla třeba upravit do formy, která mohla být použita v analýzách. Proběhlo topologické čištění a opravy v GeoMediích. Trasy musely představovat LRS liniovou síť a proto byly pomocí příkazů v GeoMedia 5.1 a její extenzi GeoMedia Transportation Manager dopočítávány povinné atributy (podrobný popis je v kapitole 5.4). Takto připravená data mohla být použita v prostorových analýzách. K samotným analýzám byl použit jeden z produktů společnosti Intergraph tzv. industry solutions Transportation Manager (podrobný postup je popsán v kapitole 6.
 

        3. Cestovní ruch

    V České republice došlo k výraznému posílení služeb a cestovního ruchu po roce 1989, kdy se „otevřely“ hranice. Posílil tak aktivní i pasivní cestovní ruch. Dodnes roste příliv zahraničního kapitálu a služeb. Jak uvádí ČCCR (7), potvrzuje to fakt, že každý 8. člověk je zaměstnán v cestovním ruchu nebo souvisejícím odvětví. I to je důvod, proč se zabývat problematikou dostupnosti obecně a využívat kvalitních nástrojů pro plánování výstavby infrastruktury cestovního ruchu a jejího strategického rozvoje.
Olomoucký kraj v dokumentu Rozvoj cestovního ruchu (10) uvádí, že od 90. let se ztrojnásobil počet zahraničních turistů a prodloužila se průměrná doba jejich pobytů. Roční tempo rozvoje příjezdového CR bylo vysoké pouze díky minimální základně dané politickými poměry před r. 1989. Nicméně podíl ČR na světovéh trhu CR činí již více než 2 % a podíl na evropském trhu cca 5 %. Devizové příjmy se v porovnání s rokem 1989 zvýšily téměř desetkrát (z odhadovaných 350 mil. USD v r. 1989 na současné 3mld. USD). Opačná situace nastala po roce 1997, kdy docházelo k poklesu příjezdového CR, nejvíce pak v roce 2002, což se odrazilo i v celkové devizové bilanci.
Také je v dokumentu Program rozvoje cestovního ruchu Olomouckého kraje (10) uvedeno, že se s cykloturistikou počítá v rámci dokončování projektu Evropské cyklistické federace (ECF) „EuroVelo“ a to v letech 2011 – 2016. Cílem tohoto projektu je vybudování celoevropské sítě dálkových tras. Na tyto panevropské trasy budou navazovat regionální cyklotrasy. Fakt, že se vzájemně ovlivňují cyklotrasy a objekty cestovního ruchu, dokazuje nový trend a snaha rozvoje infrastruktury a atraktivit v blízkosti cyklotras. Standardizace ubytovacích a stravovacích zařízení by měla vycházet z kritérií stanovených ADFC (Všeobecný německý cyklistický klub).
Poloha Olomouckého kraje napomáhá bohatému turistickému využití a stává se tak regionem s kulturní tradicí, nabídkou významných památek a krajinných zajímavostí. Poskytuje možnosti pro rozvoj různých typů cestovního ruchu. Potenciál je velmi proměnlivý a je třeba rozlišovat dvě hlavní části. Severní se od jižní výrazně liší především charakterem krajiny, místními klimatickými, geomorfologickými a jinými fyzickogeografickými podmínkami. Hovoříme o hornatých Jeseníkách a nížinné střední Moravě. V podrobnějších analýzách bychom šli nejspíše do větší hloubky a to na územní celky NUTS 4. Ty odpovídají území okresů. Vertikální hraniční osou je řeka Morava. Charakter krajiny a podnebí do jisté míry určuje druh poskytovaných služeb v dané lokalitě, jejich rozšíření a kapacitu.
 

        3.1 Objekty cestovního ruchu

    Aktivity cestovního ruchu se dle Ústavu územního rozvoje (14) dají rozdělit do dvou subsystémů, přírodního a kulturního. Do přírodního subsystému řadíme aktivity založené na aktivní turistice, rekreaci, poznávání přírody nebo takové, které při sportovních činnostech využívají přírodu jako prostředí. Kulturní subsystém zahrnuje aktivity spojené s cestami za kulturními památkami, poznáním nebo zábavnými a jinými akcemi.
Objekty cestovního ruchu jsou lokality, kde dochází k aktivitám cestovního ruchu. Pro názornou prezentaci byly zvoleny kategorie objektů CR. Tato klasifikace je do značné míry subjektivní, na druhou stranu neexistuje žádný standard. Na základě konzultací s odborníkem na cestovní ruch z katedry geografie Univerzity Palackého v Olomouci, zaměstnanci ČCCR a konfrontací s učebním textem Doc. Ing. Vlasty Malé byla sestavena tato tabulka.
 

Tab. 1: Kategorie objektů CR.
 

U objektů byly sledovány tyto vlastnosti:
    o     Okres,
    o     název města, ve kterém leží nebo je nejblíže,
    o     název objektu,
    o     kategorie,
    o     hyperlink na webové stránky, kde se dají nalézt bližší informace.

 

        3.2 Cykloturistika, její stav a předpokládaný vývoj

Výrazným fenoménem dnešní doby je cykloturistika, která se velkým dílem podílí na návštěvnosti oblastí vhodných pro tento typ cestovního ruchu. Rozvoj cyklistické dopravy je podporován na mezinárodní úrovni a stal se součástí Charty o dopravě, životním prostředí a zdraví přijaté Světovou zdravotnickou organizací. Proto je součástí dopravní politiky České republiky cykloturistika, budování cyklotras a celé infrastruktury. Cyklistika se tak stala nedílnou součástí dopravního systému.
Olomoucký kraj je vzhledem k příhodným podmínkám pokryt poměrně hustou sítí cyklistických tras. Jak uvádí Klub českých turistů, v roce 2002 bylo v ČR evidováno 17 156 km cyklotras z toho celá desetina v Olomouckém kraji. Pravdou je, že některé okolní kraje mají větší kilometráž nebo hustotu, jak ukazuje následující tabulka.

 

Tab. 2: Stav cyklotras v jednotlivých krajích ČR v roce 2001. (Zdroj: KČT)
 

Jak uvádí Olomoucký kraj ve své studii (10) bude v dalších letech kladen důraz na zvýšení úrovně služeb navazujících na cykloturistiku. Zejména pak na ubytovací a stravovací zařízení, sportovní areály a jiná relaxační zařízení. Dokazuje to vzájemnou vazbu objektů cestovního ruchu na síť cyklistických tras, což je hlavním tématem této práce.


        3.3 Klasifikace cyklistických tras

Cyklistické trasy jsou v České republice kategorizovány do čtyř tříd. První třída zahrnuje trasy mezinárodní úrovně (cyklotrasy I. třídy), propojují velká města v celé Evropě. Na ně navazují trasy nadregionálního významu (cyklotrasy II. třídy), které propojují významné destinace ze vzdáleného okolí. Cyklotrasy III. třídy zajišťují propojení regionálních cílů a cyklotrasy IV. třídy pak zabezpečují lokální propojení a navazují na sítě vyšších tříd.
Olomouckým krajem prochází pouze jedna cyklotrasa I. třídy č. 5 (Brno-Komárov - Hať-hr.p.). Cyklotras II. a III. třídy je 5, IV. třídy 87. Úplný výpis tras včetně popisu průběhu je uveden v příloze č. 2.
 

Délka cyklotras, která byla vypočítána ze zdrojových dat, se vztahuje k roku 2001:
    I. tř. 235,86 km (3.)
    II. tř. 348,58 km (2.)
    III. tř. 121,81 km (4.)
    IV. tř. 3424,55 km (1.)
Vypočítaná délka nemusí zcela odpovídat skutečnosti, protože v datech běžně linie jedné třídy překrývají linie třídy navazující.
 

        4. Data

Použitá data dělíme na podkladová (referenčnní) a tématická. Podkladová data na rozdíl od tématických nevstupují do analýz a šetření, slouží jako mapový podklad. Z tohoto důvodu nemusela být pozměna jejich struktura, pouze se změnil značkový klíč. Tato změna byla nutná díky možnostem GeoMedia 5.1. U vektorových tématických dat, cyklistických tras, byly provedeny změny.
 

        4.1 Zdrojová data

Veškerá data byla získána od společnosti T-mapy.
 

Měřítko: 1 : 50 000
Formát: ESRI
Souřadnicový systém: S-JTSK s orientací a označením os (-y, -x) vůči S-JTSK (x,y).
Datum pořízení: podzim 2001.
Zdroj dat: mapové dílo © Shocart s.r.o. Zlín 1 : 50 000, základní polohopis.
 

Tab. 3: Zdrojová data.

Pro potřeby analýz byly upraveny atributy u cyklotras. Cyklotrasy představují síť, která vstupuje do analýz společně s objekty CR. Důležitými třídami prvků pro zvolené typy hodnocení dostupnosti objektů CR k síti cyklistických tras jsou:
 

Objekty CR – tzv. event data; data vyjadřující událost.
Cyklotrasy – tzv. LRS data; data představují síť lineárně referencovaných dat.
Komunikace – tzv. network data; data představují síť pro trasování.
Turistické trasy – tzv. network data; data představují síť pro trasování.

Všechna data musela být nejprve převedena z formátu *.shp do *.mdb a již nadefinovaného prostředí (geoworkspace). V prostředí GeoMedia to bylo velice snadné díky příkazu Warehouse > Import from Warehouse. Geoworkspace definuje souřadnicový systém, jednotky a zobrazení View > GeoWorkspace Coordinate System:
o Coordinate System Type = Projection
o Storage Space = 1 m (vertical i horizontal)
o Projection Space = Krovak
 

        4.2 Objekty CR

Tato datová sada vznikla na podkladě zakoupených dat obcí Olomouckého kraje. Lépe řečeno, pokud se shodovalo město, s výskytem objektu CR, byla použita geometrie obce. Původní atributy obce byly vymazány, zůstal pouze název města a byl přidán jednoznačný identifikátor ID_OBEC. Jde o provázání nově vytvořené negrafické databáze ve formátu MS Excel s grafickou částí formátu MS Acces. Relace 1:N (obec:objekt CR) byla založena na vytvořeném společném identifikátoru (ID_OBEC). Typ relace vyplývá z toho, že v praxi existuje v jednom místě (městě, obci) více objektů CR. Ve většině případů zámků, hradů, jeskynních systémů nebylo možné tyto objekty přiřadit určitému městu, neboť jsou velmi vzdálena. V takovémto případě byl položen nový bod dle zjištěných souřadnic a orientačních bodů z různých zdrojů na internetu a podkladových dat. Vzhledem k velikosti sledovaného území je možná polohová chyba v toleranci (maximální chybu odhaduji na 20 metrů).
Pro potřeby analýz bylo třeba vytvořit následující strukturu negrafické databáze a vyplnit tyto atributy. Podle typu analýz si uživatel může zvolit jednu z navrhovaných datových struktur z tutorialu k GM Transportation Manager (Measure, Marker Offset, Coordinate, Duration). Pro naši studii vzhledem ke způsobu pořízení event dat byla vybrána struktura Coordinate. V praxi to znamená, že u každého objektu musely být atributy, kde byly uloženy hodnoty souřadnic. Další podmínkou pro jakoukoliv datovou strukturu je existence tzv. LRSkey – identifikátoru, který přiřazuje event prvek LRS prvku. Jinak řečeno říká, který objekt CR patří ke které cyklotrase.
 

Výpis všech atributů u objektů CR:
OKRES – nepovinný atribut, který byl ručně naplněn při sběru informací z různých zdrojů.
MESTO – nepovinný atribut, který byl ručně naplněn při sběru informací z různých zdrojů.
NAZEV_OBJEKTU – nepovinný atribut, který byl ručně naplněn při sběru informací z různých zdrojů.
KATEGORIE – nepovinný atribut, který byl ručně naplněn při sběru informací z různých zdrojů.
LINK – atribut, který byl ručně naplněn při sběru informací z různých zdrojů.
ID_OBEC – atribut, který byl ručně naplněn při sběru informací z různých zdrojů, je identifikátorem pro spojení s grafickou částí.
SOURAX – povinný atribut, který byl vypočítán.
SOURAY – povinný atribut, který byl vypočítán.
LRSKEY – povinný atribut, přiřazený pomocí příkazu v GM Transportation Manager.
 

       4.3 Cyklotrasy

Tato datová sada představuje již zmíněná LRS data. Jsou to liniové prvky reprezentující síť. Společnost T-mapy dodala data s jistými atributy (pro analýzu nepovinnými), ale stejně jako v případě Event dat, bylo potřeba zvolit vhodnou datovou strukturu a na základě toho vyplnit povinné atributy. Společnost Intergraph navrhuje pro LRS data následující datové struktury.
o     Measure
o     Measure with Internal Markers
o     Measure with External Markers
o     Duration
o     Duration with Internal Markers
o     Duration with External Markers
Jejich volba je opět závislá na typu již pořízených dat a na potřebách uživatele. Pro naši studii postačí jednoduchá struktura Measure.

CISLO – nepovinný atribut, hodnota vyjadřovala číslo cylkotrasy (dat. typ text) Atribut vyplněn již ve zdrojových datech.
PRUBEH – nepovinný atribut, který vyjadřoval průběh cyklotrasy (dat. typ text). Atribut vyplněn již ve zdrojových datech.
CISLO_TRASY – nepovinný atribut, stejná hodnota jako v atrib. CISLO (dat. typ integer). Atribut vyplněn pomocí SQL dotazu v MS Acces. Bylo potřeba dotazovat se na čísla tras jako na čísla, z toho důvodu byl založen nový číselný atribut s číslem trasy.
UPDATE tabulka_cyklotras SET tabulka_cyklotras.nazev_cisel_atributu = tabulka_cyklotras.nazev_text_atributu;
ID – jednoznačný identifikátor, primární klíč (dat. typ auto number).
LRSkey1 – povinný atribut, je společný pro jednu trasu, která se skládá z více liniových prvků. Atribut převzat z původního atributu IDENT. (dat. typ long integer)
LENGTH [m] – povinný atribut, vypočítán dodatečně v GeoMedia. (dat. typ double)
STARTMEASURE [m] – povinný atribut, obsahuje číselnou hodnotu, která odpovídá vzdálenosti od počátku trasy do prvního bodu dané linie. Lze přirovnat ke kilometrovníku. Dodatečně dopočítán. (dat. typ double)
ENDMEASURE [m] – povinný atribut, obsahuje číselnou hodnotu, která odpovídá vzdálenosti od počátku trasy do prvního bodu dané linie. Lze přirovnat ke kilometrovníku. Dodatečně dopočítán. (dat. typ double)
 

        5. Dostupnost objektů cestovního ruchu

Hodnocení dostupnosti je poměrně široké téma. V případě této práce bylo téma zkonkretizováno použitím předem daného software. Obecně se provádí dostupnost časová, kdy jsou tématicky vyjádřeny liniové prvky představující síť tras. Nejvýrazněji jsou vyjádřeny úseky s nejnižším časem dostupnosti. Dále to je dostupnost vzdálenostní. Tyto studie se provádějí, pokud uživatel má vybraná místa počátku trasy (výjezdové body) a zná místa dojezdu. GM Transportation Manager disponuje pěti nástroji síťových analýz:
Best Path (nejvýhodnější cesta): Tento příkaz vypočítá ideální trasu cyklistovi, který si předem zvolí místa, které chce navštívit. Míra vhodnosti trasy se určuje dle atributu u liniového prvku.
Easy Path (nejsnazší cesta): Tento příkaz je určitou analogií příkazu Best Path a liší se v tom, že uživatel kliknutím do mapového okna určuje místa, kudy trasa vede (tzv. Stops).
Find Closest Stops (najdi nejbližší místa zastávek): Tento příkaz vyhledá nejbližší místa zastávek (Stops) na liniové vrstvě z předem určeného místa.
Network Coverage (dosah sítě): Tento příkaz vykreslí všechny trasy, po kterých se dostaneme z místa A do místa B dle zvolených kritérií. Kritériem může být čas.
Generace Path Direction (generuj směr trasy): Tento nástroj používá výsledky příkazů Best Path nebo Find Closest Analysis a vytváří směry pohybu po trasách k navigaci mezi zastávkami.

Dále obsahuje nástroje k lineárnímu referencování, které pracuje s LRS prvky a Event daty. Pomocí nich lze hodnotit dostupnost a to na základě počtu objektů CR do zvolené přímé vzdálenosti u daného úseku cyklistické trasy.

Metodické postupy jsou vyjádřeny pouze ve schématu:

Obr. 1: Schéma bakalářské práce

        6. Analýza nejatraktivnějších úseků cyklistických tras vzhledem k dostupnosti objektů CR
 

Cílem této analýzy bylo určení nejatraktivnějších úseků cyklotras a to na základě počtu objektů CR přímo vzdálených do x metrů. Zvolil jsem níže uvedené hodnoty vzdáleností. Dále bylo nutné určit velikost úseku cyklotras, ke kterému by se vztahovaly výpočty (element, který by nesl informaci o počtu dostupných objektů CR). Velikost elementu jsem zvolil 300 m a to díky nejmenší průměrné délce liniových úseků cyklotras. V tuto chvíli je tím myšlena linie v digitálních datech. Pokud bych zvolil např. 1 km, pak by do výpočtu nevstupovaly kratší liniové úseky (při testování extenze GM Transportation Manager se to takto jevilo, nicméně v tutorialu o tomto problému žádné informace nejsou). Rozhodně platí, že čím kratší element zvolíme, tím podrobnější výsledky dostaneme. Je nutné brát v úvahu délku výpočtu procesorem PC. Při volbě vzdáleností objektů CR od cyklotras bylo zásadní určit vzdálenost, při které považujeme objekt CR za 100% dostupný. Tomu odpovídá 30 m. Tato vzdálenost byla zvolena s přihlédnutím k možné polohové chybě v umístění objektu a na základě vlastní úvahy. Dále bylo třeba určit vzdálenost, která je hraniční, resp. hranice dostupnosti. Na základě subjektivního názoru byla zvolena hodnota 1000 m. Důvod je ten, že pokud bychom za atraktivitou měli z cyklotrasy cestovat dále než 1000 m, pak by to nebylo vůbec ideální a stálo by za to, zahrnout onu atraktivitu do jiného výletu, při volbě jiné cyklotrasy. S objekty vzdálenějšími než 1000 m od cyklotras nebylo v analýze počítáno, jsou to objekty nedostupné.
 

Vstupní data:
o     cyklotrasy (LRS třída prvků)
o     objekty CR – negrafická databáze (Event data)
 

Výsledky analýzy bylo třeba kvantifikovat, proto jsem zvolil tyto parametry:
o     vzdálenost objektů CR od cyklotras: 30 m; 100 m; 300 m; 600 m; 1000 m
o     délka úseku (elementu) cyklotras: 300 m
o     klasifikace cyklotras: I. tř.; II. tř.; III. tř.; IV. tř.
 

        7. Analýza nejatraktivnějších cyklistických bodů
 

Cílem této analýzy bylo zjištění nejatraktivnějších cyklistických bodů na základě počtu dostupných objektů CR z těchto míst podél cyklotras. Jako vstupní data byla použita tato:
 

o     cyklotrasy (LRS prvky) – byla použita data všech cyklotras v Olomouckém kraji, kde již byly vyplněny povinné atributy (viz. kapitola 5.),
o     dostupné objekty CR (Event data) – tato třída prvků vznikla z celkové grafické databáze objektů CR tak, že po přiřazení LRSkey objektům CR s tolerancí 1000 m (jak je popsáno v   kapitole 5.) byly v MS Acces ručně vymazány záznamy bez tohoto atributu.
o     cyklo body (Event data) – tato data pocházejí z dílny společnosti © Shocart s.r.o.
 

Pro kvantifikaci výsledků bylo třeba zvolit vzdálenosti od cyklo bodů, ve které se nacházejí dostupné objekty CR. Vzdálenosti měly odpovídat reálným možnostem většiny cyklistů a proto byly zvoleny takto:
 

o     do 1000 m
o     do 3000 m
o     do 5000 m
 

Usuzuji, že vzdálenost 5 km je maximální vzdáleností pro okamžité dosažení cílů (objektů CR) z jednoho cyklistického bodu.

        8. Analýza spojení nedostupných objektů CR pomocí sítí komunikací a turistických tras a kvantifikace dostupnosti objektů CR k síti cyklistických tras, komunikací a turistických tras
 

Cílem první části této analýzy je určení možnosti spojení cyklistických tras s objekty CR, které jsou od nich vzdáleny více než 30 m. Ke spojení byly využity komunikace a turistické trasy. Fakt, že cyklista nemůže jet po turistické trase je řešen přidělením váhových indexů těmto liniím. Turistické trasy mají index 5, dálnice 100 a v případě výpočtu tras spojení s ohledem na tento index, je použití turistické trasy bráno jako poslední možnost. Použití dálnice je vzhledem k velikosti indexu nemožné. U komunikací byl index rozdílný u každé třídy:
 

o    cyklistická trasa = 0
o    III. tř. = 1
o    II. tř. = 2
o    I tř. = 3
o    Dálnice = 100

Cílem druhé části analýzy je kvantifikace dostupnosti objektů CR k síti cyklistických tras, komunikací a tras turistických a to na základě vzdálenosti od objektu CR a vhodnosti využití tras na základě váhového indexu. Cyklotrasám byla přidělena hodnota 0.

Vstupní data:
o    Cyklotrasy (network data)
o    Objekty CR (grafická databáze – byla využita data obcí a zbývající objekty CR byly dodigitalizovány)
o    Turistické trasy (network data)
o    Silnice (network data)
 

        9. Závěr
 

Jedním z cílů bakalářské práce bylo seznámení s produkty společnosti Intergraph, pomocí kterých je možné provést hodnocení dostupnosti objektů CR k síti cyklistických tras. Byly zvoleny produkty GM Transportation Manager.
 

Dále bylo třeba vytvořit konkrétní metodické postupy, na základě kterých je možné provést hodnotící analýzy. Tyto postupy přehledně popsat a vytvořit tím model použitelný v jiných studiích podobného typu. V rámci bakal. práce byly provedeny obecně dva typy analýz – lineární referencování a trasování. U každé z nich je sepsán podrobný metodický postup i s názornými screen-shots (tento příspěvek neobsahuje všechny kapitoly). Byly použity různé efekty pro zvýraznění textu což umožňuje velmi snadnou studii postupů. Byly zvoleny takové analýzy, které vzájemně tvoří ucelený celek a společně nabízejí komplexní pohled na sledovaný jev.
 

Třetím cílem bylo vytvořit databázi objektů CR v rámci celého Olomouckého kraje. Prvotně byla vytvořena negrafická databáze. Pomocí nástrojů GM Transportation Manager a existujících dat obcí byla vytvořena její grafická podoba. Možnost vizualizovat tabelární data je významná, neboť většina prvotně pořízených dat je tabulárních. Databáze je v rámci možností aktuální a ucelená. Je nutno podotknout, že tvorba databáze v takovémto rozsahu by si pro jiné účely zasloužila větší pozornost. Není snadné najít kvalitní, pravdivé a aktuální zdroje informací. Každý si chrání to své. O to těžší je to z pozice studenta, který je omezen pouze na veřejné zdroje, s čímž souvisí rizika neaktuálnosti, neucelenosti, nepravdivosti a jiná. Přes všechna úskalí je databáze poměrně dosti obsáhlá (obsahuje 1318 záznamů) a podrobná a její obsah zodpovědně reprezentuje reálný stav.
 

Čtvrtým cílem bylo zpracovat výsledky prostorových analýz přehledně a to statisticky i graficky. Data, která vznikla v rámci analýz jsou uložena na CD, které je přílohou této práce. Protože se domnívám, že na zálkadě těchto dat lze provést velmi mnoho výstupů (statistických i grafických), jsou tedy k takovýmto studiím připraveny. Všechny potřebné dotazy (read only) byly převedeny na třídy prvků a v MS Accses byly vyplněny atributy potřebné pro identifikaci jevu v prostoru. V jiných přílohách jsou grafy a tabulky, které mapují stav sledovaného jevu. Komentář a hodnocení dostupnosti je uvedeno vždy na konci kapitoly dané analýzy.
 

Posledním stanoveným cílem bylo nastínit sílu nástrojů GIS v analýzách tohoto typu. Splnění výše uvedených cílů dokazuje možnost využití geografických informačních technologií v oblasti dopravy a cestovního ruchu. Nic tedy nebrání v jeho implementaci. GIS představuje mocný nástroj pro správu a analýzu dat tohoto typu. Jeho využití by znamenalo efektivněji využívat sil zaměstnanců dopravních podniků a jiných státních institucí. Nicméně v praxi je zásadní „brzdou“ v jeho implementaci právě sám uživatel. Většina pozic správců GIS ve státní správě a samosprávě je obsazena absolventy vysokých škol, kteří však studovali chemii, strojní fakulty a v lepším případě stavební. Tento fakt chápu jako velmi citlivé místo v otázce rozvoje GIS a jeho implementace do denní práce úředníků (obecně do oborů lidské činnosti). Pokud tedy mluvíme o obrovském potenciálu GIS, musíme také hovořit o brzdících vlivech, které stále převažují a mají finální vliv na rozvoj geoinformačních technologií.
 

Vybrané výstupy všech typů analýz:

        10. Vysvětlení použitých pojmů
 

V této kapitole je definován, objasněn nebo jinak vysvětlen význam pojmů, které souvisejí se zadáním bakalářské práce a očekává se jejich správné pochopení. To znamená pojmy z oblasti geografických informačních systémů, cyklistiky, služeb a cestovního ruchu.

Cestovní ruch – označení prostorových jevů a vztahů, které vznikají na základě cesty a pobytu místně cizích osob, tyto osoby na daném místě nezůstanou a nebudou výdělečně činní.
Cyklistika – aktivita, při níž se využívá jízdního kola a nemusí se jednat o turistiku (může to být např. i sportovní činnost). Tento termín bývá s termínem cykloturistika často zaměňován a dokonce se někdy stírá rozdíl jejich významu.
Cyklotrasa – běžná komunikace (místní i účelová) vyznačena značkami pro cyklisty. Ty se umisťují podobně jak dopravní značky před křížením komunikací nebo odbočkou cyklotrasy (dle www.cykloserver.cz).
Cykloturistické trasy – cyklistické trasy vedoucí mimo komunikace s automobilovým provozem a vedou přírodou, terénem většinou po polních či lesních cestách. (dle www.cykloserver.cz).
Cyklostrategie – pojem, který zahrnuje aktuální stav a výhled strategického rozvoje sítě cyklotras, potřebného zařízení, legislativních změn a jiných opatření.
ČCCR – Česká centrála cestovního ruchu v rámci svého poslání koordinuje státní propagaci cestovního ruchu s aktivitami prováděnými podnikatelskými subjekty a rozvíjí střednědobou a aktuální strategii pro marketing cestovního ruchu na domácím i zahraničním trhu. (www.cccr-info.cz)
Industry solutions – Software, který je vyvíjen nad jiným software. V tomto případě se jedná o extenzi Transpotration Manager a základní aplikaci GeoMedia.
NATCYP (National Cycle Policy Benchmarking Programme) - projekt EU, v rámci kterého se porovnává 5 „cyklostrategií“ Evropy (Velká Británie, Nizozemsko, Skotsko, Finsko a Česko).
Topologie – vzájemné prostorové uspořádání reálných objektů v prostoru.
 

        11. Literatura
 

Knihy a jiné publikace:
1. Langerová, B.: Olomoucký kraj. Praha, ACR Alfa, s. r. o., 2003, 181 s.
2. Voženílek, V.: GIS I – pojetí, historie, základní komponenty. UP Olomouc, 1998, 168 s.
3. Voženílek, V.: Diplomové práce z geoinformatiky. Olomouc, Vydavatelství UP, 2002, 61 s.
4. Working with GeoMedia Transportation Manager. Alabama, Intergraph, 2003, 306 s.

Internetové zdroje:
5. Cyklo server [online]. [cit. 2004-02-01].
<http://www.cykloserver.cz/CykloServer/CsMain.Asp?intRubrKis=1000>.
6. Cyklo server [online]. [cit. 2004-02-01].
< http://www.cykloserver.cz/Gfx/Docs/cyklotrasy.pdf>.
7. Česká centrála cestovního ruchu [online]. [cit. 2004-02-02].
< http://www.czechtourism.cz/>.
8. Hrady.cz [online]. [cit. 2003-12-12].
<http://hrady.cz/index.php?pgid=indsrch>.
9. Infomorava [online]. [cit. 2004-04-03].
< http://www.infomorava.cz/_infomorava/main.phtml>
10. Olomoucký kraj [online]. [cit. 2004-01-13].
< http://www.kr-olomoucky.cz/dalsi_index.html#urad/struktura.html>
11. ACR Alfa, s. r. o. [online]. [cit. 2004-02-05].
< http://www.pharos-alfa.cz/>
12. Intergraph [online]. [cit. 2003-11-18].
< http://imgs.intergraph.com/gmta/>
13. Turistický server České republiky [online]. [cit. 2003-09-23].
< http://www.cestovni-ruch.cz/stat/stat.php>
14. Ústav zemního rozvoje [online]. [cit. 2004-04-22].
< http://www.uur.cz/images/publikace/uur/2002/2002-01/01.pdf>
 

Copyright (C) VŠB - TU Ostrava, Institut geoinformatiky, 2001-3. Všechna práva vyhrazena. 
V případě, dotazů, komentářů, připomínek kontaktujte www-gis.hgf@vsb.cz
Tato stránka byla naposledy aktualizována: 29.03.2006 16:16
Stránky jsou optimalizovány pro Microsoft Internet Explorer v. 5.0 a vyšší.
Jsou vytvářeny v programovém prostředí FrontPage 2003.