Změny využití krajiny v oblasti Moravské Ostravy

Tomáš Linart
Institut geoinformatiky
VŠB - TU Ostrava
17. listopadu 15, Ostrava - Poruba, 708 33
E - mail: linarto@email.cz

Abstract

Linart, T.(2004): Land Use Changes in the Region of Moravska Ostrava, Ostrava, Geoinformatics Institute, VSB - TUO, Thesis, 102 pages, Thesis Leader: Horák, J.

This thesis is an evaluation of land use of changes in the region of Moravska Ostrava. This evaluation of change was performed over two time periods (1946 and 2001.) The first part of my thesis describe the chosen locality and concentrates on the studies of given issues, applied SW , as well as the description of background documents preparation of fundamental Czech Republic maps and aerial photographs dating back to 1946 for follow up processing. The second part deals with assessment method of significant landscape components. I review changes in forest land percentage, built-up areas, water beds, watercourses, fields, meadows and pastures, traffic network a anthropogenic forms. Methods and results are supported by cartography documentation and other illustrations annexed hereto. This thesis is intended to encourage more objective rocognition of the impacts of human intervention on the landscape.

Key words: GIS, geometric transformation, landscape element, overlapping operations

Abstrakt

Linart, T. (2004): Změny využití krajiny v oblasti Moravské Ostravy, Ostrava, Institut Geoinformatiky, VŠB - TUO, Diplomová práce, 102 stran, vedoucí: Horák, J.

Diplomová práce se zabývá hodnocením změn využití krajiny v oblasti Moravské Ostravy. Hodnocení změn využití krajiny bylo provedeno ve dvou časových řezech (rok 1946 a 2001). První část textu diplomové práce pojednává o zvolené lokalitě, studiu dané problematiky, použitém programovém produktu a popisu přípravy podkladů základních map ČR a leteckých snímků z roku 1946 pro následné zpracování. Ve druhé části je zachycena metodika vyhodnocení změn krajinných prvků. Jsou hodnoceny změny lesnatosti, zástavby, vodních ploch, vodních toků, polí, luk a pastvin, dopravních komunikací a antropogenních tvarů. Postup a výsledky práce jsou doloženy kartografickými výstupy a dalšími zobrazeními v přílohách. Diplomová práce by se měla stát příspěvkem k objektivnějšímu poznání vlivů lidské činnosti na krajinu.

Klíčová slova: GIS, geometrická transformace, krajinný prvek, překryvné operace

1. Úvod

Ochrana životního prostředí v zemích Evropské unie je velmi sledovaným problémem. Sledování časových změn je nástrojem k umožnění poznání změn v krajině změněné lidskou činností a je velice důležité k plánování využití dané krajiny pro potřeby obyvatelstva žijícího v daných lokalitách. Jednou z možností sledování časových změn je využití dálkového průzkumu Země (DPZ). Jedná se o metodu získávání informací o určitém zájmovém prostoru jeho pozorováním z velké výšky bez přímého kontaktu s pozorovaným objektem. Informace získané pomocí dálkového průzkumu Země se staly nepostradatelnými v celé řadě vědních oborů.
Cílem diplomové práce bylo na základě aktuálních topografických map, starších leteckých snímků (z roku 1946), barevné ortofotomapy (z roku 2001) a dalších podkladů zjistit změny v používání krajiny po II. světové válce a vyhodnotit je. Zájem byl usměrněn na vztah k lidským aktivitám v území (rozvoj průmyslu, hornická činnost atd.).

2. Vymezení sledovaného území

Sledované oblast se nachází na katastrálních území Hrušov, Vrbice nad Odrou, Ludgeřovice, Antošovice, Koblov, Pudlov, Petřkovice u Ostravy, Heřmanice, Lhotka u Ostravy, Muglinov, Mariánské Hory, Moravská Ostrava, Nová Ves u Ostravy, Vítkovice a Slezská Ostrava.

3. Vymezení krajinných prvků

Sledovanou oblast lze definovat jako kulturní krajinu. Kulturní krajina je typ krajiny, který sestává ze vzájemně působících přírodních a antropogenních složek., utvářející se pod vlivem lidské činnosti a přírodních procesů a splňující určité socio-ekonomické funkce. Kulturní krajina obsahuje přírodní základ (tj. prvky a složky původní přírodní krajiny - horniny, goereliéf, ovzduší, vodstvo, půdy a biotu) a antropogenní složky vytvořené člověkem (technická díla, přírodně technická díla).

V diplomové práci byly na vymezeném území sledovany plošné krajinné prvky (zástavba, lesy, vodní plochy, pole, louky a pastviny, železniční plochy, vodní toky a technogenní tvary) a liniové krajinné prvky (cesty, vodní toky_l, železniční tratě) ve dvou časových obdobích (rok 1946 a rok 2001). Každý krajinný prvek představoval jednu vrstvu, která byla pořízena ve formátu Shapefile.

3.1 Popis jednotlivých vrstev a jejich specifikace

Zástavba - do této vrstvy bodou zahrnuta lidská sídla včetně sadů, zahrad, parků a zeleně uvnitř sídel a také průmyslové objekty klasifikovány na základě map ZM10
Lesy - zde budou zahrnuty všechny lesy vyskytující se ve sledovaném území s využitím klasifikace ZM10
Vodní plochy - tato vrstva bude obsahovat rybníky, přírodní vodní nádrže a stabilní a zrekultivované vodní plochy vzniklé lidskou činností
Pole, louky a pastviny - bylo rozhodnuto, že pro účely této diplomové práce je dostačující, aby plochy polí luk a pastvin byly hodnoceny v jedné vrstvě s využitím klasifikace ZM10
Železniční plochy - zde bude zahrnuto těleso železničních tratí ČD včetně železničních stanic a nádraží
Vodní toky - zde budou zahrnuty plochy významných povrchových vodních toků
Technogenní tvary - v rámci této vrstvy budou vektorizovány tyto krajinné prvky : odvaly, sedimentační nádrže, protipovodňové ochranné hráze, haldy, kaliště a skládky s využitím klasifikace ZM10
Cesty - veškeré silniční komunikace vyskytující se na leteckých snímcích a ortofotomapě. Do této vrstvy nebudou zahrnuty nezpevněné polní, lesní cesty a pěšiny
Vodní toky_l - zde bude zahrnuta osa všech rozpoznatelných povrchových vodní toků
Železniční tratě - tato vrstva bude obsahovat osu železničních tratí ČD včetně soukromých vleček

4. Zdroje dat

• základní mapa ČR (ZM10)

• letecké snímky z roku 1946 dané oblasti

• barevná ortofotomapa z roku 2001

• liniová vrstva dálnice D47

5. Použitý software

• ArcView GIS 3.2a

• ArcInfo

• Topol RS

• ERDAS Imagine

6. Geometrická transformace datových podkladů

6.1 Mapové podklady ZM10

Pro geometrickou transformaci mapových podkladů do souřadnicového systému je nutné znát souřadnice minimálně tří identických bodů. Identické body jsou pixely v obrazovém záznamu se známými mapovými nebo jinými souřadnicemi skládající se z párů souřadnic x a y. Jako identické body byly použity souřadnice bodů triangulační sítě vyznačené na mapových podkladech ZM10. Počet těchto identických bodů se pohyboval v intervalu <15,20> podle četnosti vyskytujících se na mapových podkladech.
Geometrickou transformaci mapových podkladů ZM10 byla provedena v programovým produktu ArcInfo pomocí příkazů REGISTER A RECTIFY.
Střední polohová chyba (RMS error) se u geometrických transformovaných mapových podkladů pohybovala v intervalu hodnot <0,6 - 0,9>m.

6.2 Letecké snímky roku 1946

Rovněž i zde jsem bylo nutné zjistit identické body nutné pro geometrickou transformaci. Ke zjištění souřadnic identických bodů jsem použil geometricky transformované mapové podklady ZM10. Jako identické body jsem volil převážně křižovatky, které se vyskytovaly jak na mapovém podkladu tak i na leteckém snímku. Dále jsem se snažil klást velký důraz na pravidelné rozmístění těchto vlícovacích bodů, abych docílil co nejnižší střední polohové chyby. Tato fáze volby identických bodů je zdlouhavá a obtížnější než u mapových podkladů ZM10. Obtížnější proto, že v určitých místech oblasti se stav území v roce 1946 dosti změnil oproti dnešnímu stavu. Dále při volbě identických bodů jsem se potýkal s již zmíněnou kvalitou leteckých snímků. Počet identických bodů se pohyboval intervalu od 7 do 20 bodů v závislosti na kvalitě a terénních změnách na jednotlivých snímcích. Geometrickou transformaci jsem prováděl rovněž v produktu ArcInfo.
Střední chyba u geometricky transformovaných leteckých snímků je dána kumulací střední polohové chyby jednotlivých mapových podkladů ZM10 a chybou jednotlivého leteckého snímku. Střední polohová chyba se tedy pohybovala v intervalu hodnot <0.9 - 3.6> m

7. Mozaikování datových podkladů

Maskování je operace, která zamaskuje zadanou oblast vybraného rastrového souboru tj. skryje zadanou oblast.
Mozaika mapových podkladů ZM10 byla provedena v produktu Topol RS a mozaika leteckých snímků z roku 1946 byla provedena v produktu ERDAS Imagine.

8. Vektorizace krajinných prvků

Vektorizace byla prováděna v programovém produktu ArcView a postup tvorby a úpravy vrstev je totožný pro oba datové zdroje (rok 1946 a 2001). Před vlastní vektorizací jsem si nejdříve vytvořil vrstvu hranice (hranice sledovaného území) pomocí nástroje pro vytváření polygonů. Dále jsem vytvořil pracovní polygonové vrstvy polygony_46 a polygony_01, tak že jsem duplikoval vrstvu hranice. K těmto pracovním vrstvám jsem vytvořil tyto atributy: id, plocha, pozn a typ. Atribut typ dále obsahoval hodnoty polí (zastavba, pole_louky, lesy, vod_toky_p, vodni_plochy, zel_trate_p a antr_tvary) podle daného krajinného prvku.

Během procesu vektorizace jsem narazil na několik problémů. Četnější výskyt problémů mě postihoval při vektorizaci leteckých snímků z roku 1946. Problémy byly spojené hlavně s kvalitou leteckých snímků, na kterých byly velmi světlé okraje. V oblastech na okrajích snímků bylo obtížné rozpoznat o jaký krajinný prvek se jedná. Dále bylo na černobílých snímcích obtížné identifikovat méně významné vodní toky (např. Ludgeřovický potok). Pro přesnější zařazování krajinných prvků do jednotlivých typů jsem použil ke klasifikaci základní mapy ZM10. Tuto klasifikaci jsem používal pro oba časové řezy. Problém byl i větší nárok na hardware a to hlavně při vektorizaci na ortofotomapě roku 2001. Proto byla zvolena metoda dělení polygonů na menší části a s tím spojené menší zobrazené území. Celkový postup vektorizace byl stejný pro oba časové řezy.

9. Kvantifikace změn využití krajiny

V níže uvedené tabulce (Tab. č.1) jsou uvedeny na základě vektorizace zjištěné plochy krajinných prvků. Dále v tabulce jsou uvedeny plochy krajinných prvků pro oba časové řezy, rozdíly hodnot těchto ploch a procentuální vyjádření vzhledem k jejich zastoupení na celkové ploše sledovaného území. Celková rozloha sledovaného území činila 74,96 km².

Tabulka č. 1 Plochy krajinných prvků a jejich změny

Z výše uvedené tabulky lze vidět, že v roce 1946 měl nejvyšší pokrytí ve sledovaném území krajinný prvek pole, louky a pastviny. Jeho pokrytí činilo téměř 59 % sledované oblasti. Ve srovnáním s rokem 2001 se zastoupení tohoto krajinného prvku snížilo téměř o 20 % na 26,84 % sledovaného území. Tato skutečnost byla zapříčiněna především růstem zástavby, jejíž procentuální podíl ve sledované oblasti se zvýšil téměř o 17 % na 41,8 %.
Výraznou změnu zaznamenal i krajinný prvek lesy u něhož jsem zjistil téměř 50 % nárůst vzhledem ke stavu v roce 1946. Dále lze vidět, že se výrazně zvýšil v roce 2001 procentuální podíl krajinného prvku vodní plochy. Tato skutečnost je zapříčiněna těžbou šterkopísku v oblastech Antošovic, Vrbic a Pudlova, kde vznikly rozsáhlé rekultivované vodní plochy, které byly přiřazeny kategorie tohoto krajinného prvku.
Rovněž i technogenní tvary výrazně zvýšily v roce 2001 své zastoupení v krajině. Je to zapříčiněno tím, že od roku 1946 došlo k nárůstu průmyslové oblasti a s tím spojený výskyt skládek, hald hlušin a kališť. Dále lze vidět téměř srovnatelný stav krajinného prvku železniční plochy (železniční koridor + plochy spadající pod správu ČD). Tento stav prvku železniční plochy se v území mezi roky 1946 a 2001 nezměnil (uvedené rozdíly jsou dány přesností vektorizace), což dokládá ukončení budování železničních tratí před rokem 1946. Na následujících obrázcích dokumentuji patrné rozdíly celkových změn krajinných prvků ve formě diagramů.

Obr č. 1 Rozdíly ploch krajinných prvků mezi roky 1946 a 2001

V následující tabulce uvádím srovnání délek krajinných prvků v kilometrech pro oba časové řezy. Dále uvádím změnu délky krajinných prvků v % vztahující se k roku 1946.

Tabulka č. 2 Přehled délek prvků ve sledované oblasti

Obr č. 2 Délky liniových krajinných prvků v letech 1946 a 2001

Z výše uvedeného grafu a tabulky jsou patrné změny liniových krajinných prvků. Délka silniční sítě ve sledované oblasti se oproti roku 1946 zvýšila téměř o 88 km. Tato změna je způsobeno tím, že došlo ke zvýšení průmyslové činnosti a s ní související růst zástavby. Délka řeky Odry se snížila oproti roku 1946 o 3,15 km. Tato změna je způsobena hlavně regulací toku řeky Odry. Z grafu je rovněž patrná i změna délky ostatních vodních toků. Tyto změny jsou způsobeny tím, že se v roce 1946 daný povrchový tok ve sledované oblasti nevyskytoval, nebo nešel jednoznačně interpretovat z černobílých leteckých snímků. Dále je zřejmý i nárůst délek železničních tratí. Tato změna byla ovlivněna růstem průmyslových ploch a s tím spojený růst soukromých vleček, které byly klasifikovány v této vrstvě.

10. Analýza příčin změn krajinných prvků

K analýze příčin změn krajinných prvků bylo použito překravných operací. Tyto operace byly prováděny v programových produktech ArcView a ArcInfo. Vždy byla provedena analýza krajinného prvku z roku 1946 se všemi ostatními krajinnými prvky roku 2001. Výsledkem těchto analýz byly plochy, které vznikkly průnikem krajinného prvku z roku 1946 s krajinným prvkem z roku 2001.

10.1 Hodnocení změn techogenních tvarů

V roce 1946 byla celková plocha technogenních tvarů 0,77 km², tvořila tak 1,03 % zájmového území. V současnosti je tato plocha 4,18 km² a tvoří 5,58 % zájmového území. Z výsledku překryvné analýzy, ve které jsem porovnával, jak se změnil stav technogenních tvarů z roku 1946 na ostatní krajinné prvky roku 2001, bylo zjištěno že téměř 21 % technogenních ploch zůstalo stejných pro oba časové řezy. Nejvíce se tento prvek měnil na krajinný prvek lesy roku 2001 a to téměř ve 44 % původní výměry a dále na zástavbu roku 2001 téměř ve 26 % původní výměry.
Naopak největší podíl na růstu technogenních tvarů v roce 2001 měl krajinný prvek pole, louky a pastviny roku 1946.

Obr č. 3 Nárůst technogenních ploch od roku 1946 po rok 2001 v oblasti Slezské Ostravy

10.2 Hodnocení změny zástavby

Vlivem intenzity výstavby obytných ploch a rozvoje průmyslu nastal tlak na pozemky a začala expanze osídlení směrem do údolních niv toků, resp. do jejich přirozených záplavových území, kde vznikla celá řada liniových staveb.
Plocha zastavěného území v roce 1946 činila 18.86 km² a tvořila tak téměř 25 % sledovaného území. V současné době tento krajinný prvek převládá svou rozlohou na sledovaném území, která činí 31,57 km², což je 41,8 % celkového území, z čehož vyplývá, že výstavba sídel a průmyslových objektů prodělala za sledované období velké změny.
Z výsledku překryvné analýzy jsem zjistil, že téměř 89 % zastoupení krajinného prvku zástavba z roku 1946 zůstalo stejné pro oba časové řezy. Jedná se hlavně o oblast Moravské Ostravy a Přívozu, kde je soustředěno historické centrum města Ostravy.
Největší podíl na růst zástavby v roce 2001 měl krajinný prvek pole, louky a pastviny z roku 1946.Na následujícím obrázku je znázorněn výřez ze sledované oblasti, kde došlo k výraznému růstu krajinného prvku zástavby. Jedná se o oblast Mariánské Hory a Hulváky.

Obr č. 4 Ukázka změny zástavby v oblasti Mariánských Hor a Hulváků

10.3 Změny v lesnatosti

Rozloha lesů v roce 1946 činila 7,67 km² a pokrývala tak 10,2 % zkoumaného území. V současnosti je tato plocha téměř 14 km² a tvoří 18,4 % zájmového území. Z těchto údajů je zřejmé, že došlo k nárůstu krajinného prvku vůči roku 1946 o téměř o 50 %.
Z překryvné analýzy jsem zjistil, že téměř 82 % původní výměry krajinného prvku lesy roku 1946 zůstalo stejné pro obě sledované období. Jedná se hlavně o oblasti Ludgeřovic, Petřkovic a Koblova. Dále jsem zjistil, že největší podíl na růst krajinného prvku lesy roku 2001 krajinný prvek pole, louky a pastviny z roku 1946.

10.4 Změny vodních ploch

Na sledovaném území v roce 1946 měl tento krajinný prvek rozlohu 1,2 km² a tvořil tak 1,6 % pokrytí území. V roce 2001 se tento procentuální podíl zvýšil na 3,5 % celkového sledovaného území. Plocha vodních ploch v roce 2001 činila 2,62 km². Celková rozloha vodních ploch se tedy zvýšila téměř o 50 %.
Z výsledku překryvné analýzy jsem zjistil, že téměř 63 % zastoupení krajinného prvku vodní plochy z roku 1946 zůstalo stejné pro oba časové řezy. Jedná se hlavně o oblast Heřmanic. Dále jsem zjistil, že největší podíl na růst krajinného prvku vodní plochy roku 2001měl krajinný prvek pole, louky a pastviny z roku 1946.

Obr č. 5 Ukázka změny stavu vodních ploch v oblastech Antošovic, Vrbic a Pudlova

10.5 Změna polí, luk a pastvin

V roce 1946 byla celková plocha polí, luk a pastvin 43,77 km², tvořila tak téměř 59 % celkové rozlohy zájmového území. V současnosti je plocha polí, luk a pastvin již jen 20,12 km² a tvoří tak téměř 27 % zájmového území.
Z výsledku překryvné analýzy jsem zjistil, že téměř 41 % zastoupení krajinného prvku pole, louky a pastviny z roku 1946 zůstalo stejné pro oba časové řezy. Dále analýza dokumentuje nárůst stavu ostatních krajinných prvků roku 2001 z krajinného prvku pole, louky a pastviny roku 1946. Největší pokles stavu polí, luk a pastvin z roku 1946 jsem zaznamenal při změně na krajinný prvek zástavba roku 2001 a to téměř o 30 % vůči původní výměře z roku 1946. K výraznějšímu poklesu došlo i při změně na krajinný prvek lesy roku 2001. Stav krajinného prvku pole, louky a pastviny z roku 1946 klesl téměř o 15 %. Ze všech uvedených změn vyplývá, že téměř 60 % původní výměry krajinného prvku pole, louky a pastviny roku 1946 se změnil na krajinný prvek roku 2001.

11. Dálnice D47

V současné době je zpracovaná dokumentace pro stavební řízení pro stavbu 08 Rudná ÷ Koblov a stavbu 09 Koblov ÷ hranice s Polskem. Jedná se o úseky procházející městem Ostravou od Svinova po Vrbici.
Dálnice je mezi Svinovem a Lhotkou vedena levou stranou údolní nivy Odry, přechází ve 153 dálničním kilometru (19 km řeky Odry) mostem na pravý břeh v místě Mariánských Hor, po kterém je vedena až do Vrbice. Z Vrbic dálničním mostem přes Odru do Bohumína. Dálnice se v prostoru jezu Přívoz dostává do těsného souběhu s řekou a v budoucnu převezme funkci části ochranné hráze na pravém břehu Černého příkopu. Součástí dálnice jsou rovněž napojení na stávající silniční síť, eventuelně křížení s místními komunikacemi.

11.1 Hodnocení změn vůči průběhu dálnice D47

Z poskytnuté liniové vrstvy dálnice D47 od MMO jsem zjistil, že délka průběhu dálnice procházející sledovaným územím činí 12,623 km.
Dále bylo třeba vytvořit obalovou zónu kolem upravené liniové vrstvy. Protože nebyla k dispozici mapa s přesným zákresem plánovaných ploch budoucího využití území, použil jsem jen průměrnou hodnotu šířky vlastního tělesa dálnice, kterou jsem odhadl na 32 m. Získáním tohoto údaje jsem vytvořil obalovou zónu kolem linie průběhu dálnice. Celková plocha vytvořené obalové zóny ve sledované oblasti je rovna 0,411 km².
Dále jsem provedl překryvnou analýzu obalové zóny s krajinnými prvky roku 2001. Z této analýzy jsem zjistil, že nejvíce bude průběhem dálnice ovlivněn krajinný prvek pole, louky a pastviny a to téměř 70 % plochy dálničního tělesa. Nepatrnou změnu stavu zaznamenají vodní toky, kde dojde hlavně k úpravě toku Černého příkopu. Dále jsem zjistil, že průběh dálnice vůbec neovlivní krajinný prvek železniční tratě. Tato skutečnost je způsobena tím, že v místa křížení průběhu dálnice s železniční tratí jsou řešeny mosty.
Závěrem bych chtěl říct, že uvedené výsledky analýzy jsou pouze informativní z důvodů zvolení průměrné šířky tělesa dálnice a nezahrnutí do zpracování plochy mimoúrovňových křižovatek, které ovlivní hodnoty změn stavu jednotlivých krajinných prvků.

12. Závěr

Cílem diplomové práce bylo na základě aktuálních základních map ZM10, starších leteckých snímků z roku 1946, barevné ortofotomapy z roku 2001 a dalších podkladů zjistit změny v používání krajiny po II. světové válce a vyhodnotit je. Zájem byl usměrněn především na vztah k lidským aktivitám v území. Nejdříve bylo nutné připravit si podkladovou dokumentaci sledovaného území, která sloužila pro pořízení digitálních vrstev v procesu vektorizace a následně k analýzám a zhodnocení změn využití území. Byla provedena geometrická transformace základních map ZM10 a jejich mozaika. Při transformaci jsem docílil přesností, kdy střední polohová chyba se pohybovala v intervalu hodnot <0,6 - 0,9>m. Dále jsem provedl geometrickou transformaci leteckých snímků. Jednalo se celkem o 12 černobílých leteckých snímků, u kterých se střední polohová chyba se pohybovala v intervalu <0.9 - 3.6> m. Geometricky transformované letecké snímky byly připraveny pro vytvoření mozaiky, kterou jsem provedl v produktu Erdas Imagine. Dalším úkolem diplomové práce bylo pomocí digitalizace získat základní typy využití krajiny včetně vybraných technogenních ploch. Jednotlivé vrstvy byly vytvářeny v produktu ArcView ve dvou časových řezech. Jednalo se o rok 1946 (černobílé letecké snímky) a rok 2001 (barevná ortofotomapa poskytnutá MMO). Celková plocha sledovaného území byla 74,96 km2. Na tomto území byly vektorizovány všechny vrstvy uvedené v datovém modelu aplikace GIS. Na základě pořízených vrstev v procesu vektorizace jsem zjistil plochy a délky jednotlivých krajinných prvků a jejich procentuální zastoupení v ploše. Z výsledku kvantifikace změn jsem zjistil, že v roce 1946 měl nejvyšší pokrytí ve sledovaném území krajinný prvek pole, louky a pastviny. Jeho pokrytí činilo téměř 58 % sledovaného území. Ve srovnání s rokem 2001 se zastoupení tohoto krajinného prvku snížilo o 30 % na téměř 27%. Tato změna byla zapříčiněna růstem zástavby do roku 2001, jejíž procentuální podíl ve sledované oblasti se zvýšil téměř o 17 % na 41,8 %. Nemalý vliv na tuto změnu měl i krajinný prvek lesy, u něž jsem zjistil téměř 50 % nárůst vzhledem ke stavu v roce 1946. Dále jsem zjistil, že technogenní tvary výrazně zvýšily své procentuální zastoupení v roce 2001. Tento rozdíl byl způsoben tím, že od roku 1946 došlo k nárůstu průmyslových oblastí a s tím spojen výskyt skládek, hald hlušin a kališť. Dále lze vidět téměř srovnatelný stav krajinného prvku železniční plochy (železniční koridor + plochy spadající pod správu ČD). Tento stav prvku železniční plochy se v území mezi roky 1946 a 2001 nezměnil (uvedené rozdíly jsou dány přesností vektorizace), což dokládá ukončení budování železničních tratí před rokem 1946. Mezi další metodu hodnocení změn krajinných prvků byla zvolena metoda překryvných analýz. Provedl jsem překryvné analýzy na všech polygonových krajinných prvcích: vodní plochy (vod_plochy), zástavba, lesy, pole a louky, technogenní tvary (antr_tvary), vodní toky (vod_toky_p) a železniční plochy (zel_trate_p). Výsledkem těchto analýz byly plochy, které vznikly průnikem krajinného prvku z roku 1946 s krajinným prvkem z roku 2001. Zjistil jsem, že téměř 80 % původní výměry technogenních tvarů roku 1946 se změnily na plochy ostatních krajinných prvků roku 2001. Dále jsem zjistil, že téměř 11 % původní výměry zástavby, 18 % původní výměry lesů roku 1946, 38 % původní výměry vodních ploch roku 1946, 63 % původní výměry vodních toků roku 1946 a 60 % původní výměry polí, luk a pastvin roku 1946 se změnily na stav ploch ostatních krajinný prvků roku 2001. Dále byl v diplomové práci uveden stručný výhled do budoucna, který byl zaměřen na ovlivnění sledovaného území průběhem dálnice D47. Při posuzování ovlivnění území průběhem dálnice byla použita metoda překryvné analýzy. Výsledkem byly velikosti ploch krajinných prvků, které budou zasáhnuty průběhem dálnice D47. Ze zpracování jsem zjistil, že nejvíce bude průběhem dálnice ovlivněn krajinný prvek pole, louky a pastviny a to téměř 70 % plochy dálničního tělesa.
Výsledky zjištěné výše uvedenou metodikou mohou být využity nejen pracovníky z oblasti životního prostředí, ale také zaměstnanci městských správ, jakož i vědecko - výzkumnými organizacemi a vysokými školami při výuce environmentálních oborů. Mohou sloužit potřebám územního plánování a při ochraně životního prostředí v územích ovlivněných lidskou činnosti.
Tato diplomová práce by se tak měla stát příspěvkem k objektivnějšímu poznání vlivů lidské činnosti na krajinu a k vypracování metodiky zhodnocení těchto změn pomocí geografických informačních systémů.

Literatura

1. Adamski, A. a kol. (2000): Atlas niv Odry, WWF Deutschland, s. 103
2. Adásek L. (2003): Zhodnocení změn krajinných prvků v údolní nivě řeky Odry v úseku říčního km 5,5 - 11. Diplomová práce HGF VŠB - TU, Ostrava, s. 75
3. Buzek, L. (1979): Metody v geomorfologii. Pedagogická fakulta v Ostravě, s. 30 -36
4. Czudek (1973): Geomorfologické poměry. DPB Paskov, a.s.
5. Demek, J.(1999): Vybrané kapitoly z krajinné ekologie, Masarykova univerzita v Brně, Brno, s. 102
6. Dobrovolný P. (1999): Změny v krajině spojené s těžbou uranové rudy studované prostředky DPZ, Sborník příspěvků Integrace prostorových dat, Univerzita Palackého v Olomouci, Olomouc 7 - 9.9.1999.
7. Goláň, J. (1999): Analýza územního rozvoje města Třebíč pomocí materiálu DPZ, Diplomová práce, Přírodovědecká fakulta MU v Brně, Brno, manuscripts, s. 67
8. Hamplová, T.(2003): Zhodnocení změn krajinných prvků v údolní nivě řeky Odry v úseku mezi soutokem Odry s Ostravicí a soutokem Odry s Opavou (ř.km 11 - 17,5), Diplomová práce HGF VŠB - TU, Ostrava,s. 68
9. Hermany J., Pichlík V. 1975): Fotogrammetrie - učebnice pro 3. a 4. ročník středních průmyslových škol zeměměřičských, Kartografie Praha, s. 282
10. Horák, J. (1995): Zpracování dat v GIS I, Skriptum pro PGS, VŠB Ostrava, s.21
11. Kolář V. (1997): Časové změny ve využití země vybraného území zjistitelné metodami dálkového průzkumu Země, Diplomová práce Přírodovědecká fakulta MU v Brně, Brno, manuscripts, 52 stran
12. Lillesand T., Kiefer R.(1994): Remote sensing and image interpretation, John Wiley & Sons, s. 750
13. Lipský, Z.(2000): Sledování změn v kulturní krajině, Učební text pro cvičení z předmětu Krajinná ekologie, Česká zemědělská univerzita v Praze, Kostelec nad Černými lesy, s. 71
14. Mansfeld J. (2002): Pilotní řešení informačního systému o historii města Jirkova s využitím GIS, Diplomová práce HGF VŠB - TUO, Ostrava, manuscripts, s. 45
15. Marschalko, M.: The untraditional methodology of engineering-geological application in the exploration of river dams after a flood, VŠB-Technical University of Ostrava, Institute of Geological Engineering, Ostrava-Poruba, Czech Republic
16. Marschalko M., Grygar R., Bradáč V., Skokan T. (2000): Sledovaní časového vývoje údolní nivy řeky Odry s využitím GIS. Sborník referátů ze sedmé konference s mezinárodní účastí GIS OSTRAVA 2000. VŠB - TU Ostrava, s. 87-90
17. Němeček J. , Smolíková L., Kutílek M. (1990): Pedologie a paleo-pedologie. Academia Praha, s. 546
18. Quitt, E. (1971): Klimatické oblasti Československa, Studia Geographica 16, Geograf.úst. ČSAV, Brno
19. Rapant, P.: Úvod do geografických informačních systémů. Geoinfo, ročník II, č. 1/99, Ostrava
20. Smrčková, H. (2000): Odtokové poměry na Odře. Souhrnná zpráva, Brno
21. Voženílek, V. (2001): Aplikovaná kartografie I., Univerzita Palackého v Olomouci, Olomouc, s.187
22. http://www.arcdata.cz
23. http://www.cuzk.cz
24. http://www.eostrava.cz
25. http://www.esri.com
26. http://www.gefos.cz

Copyright (C) VŠB - TU Ostrava, Institut geoinformatiky, 2001-3. Všechna práva vyhrazena. 
V případě, dotazů, komentářů, připomínek kontaktujte www-gis.hgf@vsb.cz
Tato stránka byla naposledy aktualizována: 29.03.2006 16:16
Stránky jsou optimalizovány pro Microsoft Internet Explorer v. 5.0 a vyšší.
Jsou vytvářeny v programovém prostředí FrontPage 2003.