 |
|
|
|
GISáček |
|
|
|
Revitalizační studie potoka KorunáčJana Mauricová AbstractThe dissertation deals with problems of revitalization of water systems, in the concrete, it solves a study of the Korunáč stream (situated in the National park and the Protected landscape area of the Šumava mountain). The study brings the characterization of river basin, analyses the actual state of riverbed and floodplain and also historical technical regulations. It tries to characterize ways how to restore ecologically disturbed parts of the riverbed. Finally this work projects bank vegetation and a basic economical analysis for projected arrangements.During the elaborating of the study, the GIS technology was used for the visualisation of the study area and especially for the selection of focus zones of nature conservation. AbstraktDiplomová práce se zabývá problematikou revitalizace říčních systémů, konkrétně řeší revitalizační studii potoka Korunáč (NP a CHKO Šumava). Studie přináší charakteristiku celého povodí, analyzuje aktuální stav koryta potoka a přilehlé nivy i technické úpravy provedené v historii. Snaží se nastínit možnosti revitalizace ekologicky narušených úseků koryta. Práce v neposlední řadě řeší i vegetační doprovod toku a základní ekonomickou analýzu navržených revitalizačních opatření. Při zpracování studie bylo využito prostředků GIS nejen k vizualizaci hodnoceného území, ale především pro vyhledání střetových zón zájmů ochrany přírody.
Diplomová práce Revitalizační studie potoka Korunáč vznikla pro účely získání podkladů pro následné zpracování projektové dokumentace, která bude řešit revitalizaci Vltavského luhu a drobných přítoků Vltavy (vč. Korunáče) v dané oblasti. Povodí potoka Korunáč (7,868 km2) se nachází na území bývalých okresů Prachatice a Český Krumlov; na území Národního parku (NP) a chráněné krajinné oblasti (CHKO) Šumava. Korunáč ústí do Vltavy cca 3,5 km od soutoku Teplé a Studené Vltavy. Dolní úsek toku je lokalizován v první zóně NP Šumava - Vltavský luh, kde předmětem ochrany jsou především četná rašeliniště a nivní biotopy. Studie se snaží přinést charakteristiku celého povodí, popis aktuálního stavu toku a přilehlé nivy Korunáče. Povodí Korunáče je území s nízkou hustotou osídlení. Nachází se zde obec Pěkná (první zmínka existuje z roku 1393) a osada V Černém lese. Z terénního průzkumu vyplynulo, že povodí Korunáče je území s převahou lesních ploch, které se rozprostírají především v pramenní části zájmového území, na svazích vrchů Korunáč, Korunáček a Dlouhého hřbetu. Druhý nejvyšší podíl mají trvalé travní porosty. Orná půda se v povodí Korunáče v současnosti nevyskytuje. Lze konstatovat, že využití území v povodí Korunáče odpovídá výškovým poměrům, a proto území není ohroženo nadměrnou erozí. Obr. č. 1: Využití území v povodí Korunáče
Koryto Korunáče bylo v dolní části svého toku v minulosti (1979) upraveno. Úprava koryta byla provedena v souvislosti s detailním odvodněním přilehlých pozemků. Úprava vodního režimu měla usnadnit hospodaření na zájmových plochách, předpokládalo se maximálně možné zornění pozemků. Úprava se týkala téměř kilometrového úseku Korunáče od ústí do Vltavy. Trasa toku byla částečně přesunuta a narovnána. Koryto je dimenzováno pro Q5 (pětiletý průtok), bylo téměř v celé délce úpravy opevněno (dno i břehy) polovegetačními tvárnicemi a betonovými MD deskami. Svahy byly ohumusovány a osety travní směsí, byla navržena i doprovodná vegetace. V současné době je ale břehový porost většinou ruderálního charakteru a doprovodná vegetace zcela chybí. Na toku byly navrženy boční rybí útulky, které ale svým technickým provedením nevyhovují nárokům dnešní revitalizační praxe, protože funkci podpory biologického oživení toku plní pouze částečně. Na základě terénního průzkumu byl tok kategorizován dle stupně narušení: Obr. č. 2: Analýza stupně narušení ekosystému Korunáče
Následující snímek zobrazuje střetové zóny a vymezení úseku nutného k revitalizaci:
Obr. č. 3: Vymezení nutnosti revitalizace části toku Korunáče
Návrhy na revitalizaci byly vypracovány v několika variantách:
Ke zpracování získaných údajů a výsledků terénního průzkumu bylo využito prostředků GIS. Práce byla zpracována v programu ArcView 3.2. Před provedením datových analýz bylo nutné provést úpravu dat a zajistit jejich kompatibilitu s programem ArcView 3.2. Tyto operace zahrnovaly: transformaci dat, převedení do souřadnicového systému JTSK, digitalizaci krajinných prvků a propojení vytvořených vrstev s atributovou tabulkou. Získaná liniová a polygonová témata byla potom využita pro vlastní analýzy. Při zpracování projektu byly využity následující analýzy:
Při zpracování studií či projektových dokumentací v oblasti ochrany životního prostředí lze účelně využít prostředků GIS nejen k vizualizaci získaných údajů. Především je možné efektivně, často poměrně jednoduchými analýzami, zobrazit střetové zóny zájmů ochrany přírody nebo oblasti potřebné k revitalizaci či intenzivní ochraně. Literatura
|
|
Copyright (C) VŠB - TU Ostrava,
Institut geoinformatiky, 2001-3. Všechna práva vyhrazena. |
