Bc. Petr Janík
Institut geoinformatiky
Vysoká škola báňská - Technická univerzita Ostrava
17. listopadu, Ostrava - Poruba, 708 33
E – mail: petrjanik@centrum.cz
Objectives of work is creation map client below ArcIMS for purposes visualisation and editing barrier-free path for wheelchair bounds in Zlinsky region. It will also judged pertinency different type map layer for requirements following work and drafted symbology for visualisation paths. Access for editing it'd be solving by user's name and password, when will retrieval layer of path. Work will solving on pilot territory in Zlinsky region. Work is generating for retrieval information about practicability or costingness of particular section communication for citizen with disability for which isn't simple moving in free area.
Cílem práce je vytvoření mapového klienta pod ArcIMS pro účely vizualizace a editace bezbariérových tras pro vozíčkáře ve Zlínském kraji. Bude rovněž posuzována vhodnost různých typu mapových vrstev pro potřeby této práce a navrhnuta symbolika pro vizualizaci tras. Přístup pro editaci bude řešen uživatelským jménem a heslem, kdy bude zpřístupněna vrstva tras. Práce bude řešena na pilotním území ve Zlínském kraji. Práce je vytvářena pro zpřístupnění informací o sjízdnosti, resp. náročnosti jednotlivých úseků komunikací pro občany s handicapem, pro něž není jednoduché pohybovat se ve volném prostoru.
Tři téměř neslučitelná slova, ale přece mají cosi společného. A tím je snaha zpřístupnit postiženým občanům nejen Internet, ale pomocí něj i dění kolem nich a odstranit tak jednu z mnoha bariér, která je před ně stavěna. Bariéru, kterou my, zdraví lidé, většinou neznáme.
Je to otázka nás všech, ať již běžných občanů, státních úředníků nebo politiků. Je zapotřebí pečlivě dbát na dodržování zákonů, snažit se přinášet nové náměty pro větší zapojení tělesně postižených do běžného života nebo vyvíjet nové technologie či aplikace, které jim život alespoň zpříjemní, zjednoduší.
I tato práce by měla přinést nástroj pro tělesně postižené, aby mohli na základě kvalitních informací o dostupnosti objektů v jejich okolí, a nejen tam, plánovat své aktivity.
Nejprve však je nutné zmapovat současný stav v dané problematice, možnosti jeho rozvoje, případně jejich nákladnost. Je potřebné nejen sledovat otázku legislativní, ale také je zapotřebí znát obecný názor na problematiku jak občanů tělesně postižených, kterých se to bezprostředně týká, ale i nás ostatních.
Cílem práce bylo vytvoření symboliky pro vizualizaci, tisk a editaci mapových podkladů, které se budou zabývat bezbariérovými trasami, překážkami a nájezdy na nich, a také typem křižovatek na těchto trasách se vyskytujících. Také byla pro tento účel navržena aplikace, která bude na základě mapových výstupů z mapového serveru schopna tyto výstupy zobrazit, vytisknout či editovat.
Rovněž bylo zvažováno využití nastupujících služeb WMS/WFS, které se v nejbližší budoucnosti stanou hlavními parametry všech webových služeb, jenž budou chtít poskytovat skrze Internet různá data či informace.
V celkovém konceptu by práce měla přinést pohled na možné řešení pro zpřístupnění informací tělesně postiženým o dostupnosti míst ve sledovaných lokalitách a umožnit jim spravovat tato data za určitých předem stanovených podmínek. Také by měl být dán pohled na možná další řešení, a to i s ohledem na volně dostupné aplikace, čímž by se služba stala volně dostupná pro nejširší spektrum obyvatel. A to nejen těch postižených, pro něž je určena.
Problematika bezbariérového pohybu dnes patří k velice diskutovaným otázkám. Řešení není bohužel jednoduché - nastává otázka financování veškerých nutných stavebních úprav budov, ulic a ostatních zařízení (a to i mobilních vozidel MHD především).
V době od února 2003 do března 2003 probíhal jako součást 5. rámcového programu Evropské komise projekt PUB+ zaměřený na přístupnost veřejných budov pro osoby se sníženou pohyblivostí. Projektu se jako spoluřešitelé zúčastnilo 5 zemí - Česká republika, Polsko, Kréta, Rumunsko a Bulharsko.
Cílem výzkumu bylo
| počet | % | |
| Polsko | 150 | 17,6 |
| Česká republika | 156 | 18,3 |
| Bulharsko | 200 | 23,4 |
| Rumunsko | 199 | 23,3 |
| Kréta | 148 | 17,4 |
Tabulka č. 1 Počty respondetnů
Byl proveden kvantitativní výzkum a osobní pohovory s občany s omezenou pohyblivostí pomocí jednotného dotazníku. Rovněž byl proveden výzkum a pohovory s experty, kteří se aktivně podílejí na realizaci bezbariérové přístupnosti. U nás byl výzkum rozšířen i na spolubydlící zdravotně postižených. Výzkum byl rozdělen do následujících okruhů :
Kvantitativní část probíhala formou osobních rozhovorů s občany se sníženou pohyblivostí. Výběr byl proveden ve čtyřech městech České republiky - Praze, Brně, Ostravě a Plzni - a byli v něm rovnoměrně zastoupeni příslušníci tří skupin postižení. Lidé na invalidním vozíku (36%), lidé užívající k pohybu pomůcky (hole, berle, chodítka ..) (37%) a lidé s pohybovými problémy bez používání pomůcek (27%).
V oblasti poskytování mapových podkladů v tištěné podobě se zaměřením na zobrazení bezbariérovosti existuje několik prvních "vlaštovek". Jedná se však většinou o zájmová sdružení, jenž se rozhodla neziskově pomáhat našim tělesně postiženým občanům. Existují mapy Jizerských hor, jenž zachycují ověřené trasy vhodné pro tělesně postižené - především se jedná o vozíčkáře. V mapách jsou trasy vyznačeny s dodatkovými informacemi o typu povrchu a k tomu existují doplňkové informace o profilu trasy, délce a náročnosti. Tyto informace lze také získat prostřednictvím internetu - pro Jizerské hory je to především server WWW.MOBILITA.CZ.
Obr č. 1 Mapa bezbariérových tras
Podobné mapové podklady existují pro zámek Český Krumlov. Zde je vytvořena specifická mapa přístupových tras k zámku a v rámci zámeckého objektu včetně zámecké zahrady - více na WWW.CKRUMLOV.INFO.
I přes tyto dva příklady je dostupnost těchto speciálních map omezená - je buďto zapotřebí hledání na internetu nebo získání informací od lidí do problematiky zasvěcených. Je stále co vylepšovat, ale snaha je zde určitě vidět.
Mapové služby s tématikou bezbariérovosti jsou u nás teprve v počátku. Lze ale říct, že i ty, které se za ně považují (město Pardubice - WWW.MESTO-PARDUBICE.CZ), mapovými službami ve své podstatě nejsou. Skrývá se za nimi doposud jen zobrazení map na Internetu, avšak žádná interaktivita uživatele není možná - nepovažujeme-li za ni výběr oblasti v mapě.
Služba by měla poskytovat minimálně základní možnosti operací s mapou, tj. přiblížení, oddálení, centraci či výběr oblasti.
Lze však předpokládat, že se situace v této oblasti bude radikálně měnit, neboť zájem občanů o získání informací prostřednictví internetu je stále větší. Rovněž roste možnost přístupnosti internetu jako takového.
Jedním ze základních úkolů práce bylo zhodnocení vhodnosti podkladových vrstev, jenž byly poskytnuty KÚ ZK, a výběr nejvhodnějších pro mapování bezbariérových tras. Pro potřeby práce byly poskytnuty tyto typy podkladových vrstev :
Jedná se o letecké snímky zemského povrchu. Data jsou poskytována společností GEODIS ve formátu TIF s rozlišením pixelu o velikosti 0,5 m.
Tento typ mapových podkladů vzniká na základě usnesení vlády ČR č. 453 z roku 1993. Garantem projektu je ČÚZK a realizaci zajišťují ZÚ ve spol upráci s KÚ I. typu. ZABAGED je topologicko vektorovou databází na úrovni podrobnosti základní mapy 1:10 000 (ZM-10). Data poskytnutá KÚ obsahují více než 63 vrstev, např. budova, silnice, hřbitov nebo orná půda. Obsahuje také vrstvu vrstevnic, jenž by mohla být využita pro vygenerování digitálního modelu terénu a na jeho základě vrstvy převýšení. Bohužel však vzhledem k rozdílným měřítkům mapových podkladů ZABAGED a DTM, které budou využívány v aplikaci, se vrstva převýšení musí vytvářet jiným způsobem. Buďto je nutno tuto vrstvu vygenerovat na základě výškopisných dat, zejména bodového pole s nadmořskou výškou, nebo lze informaci o převýšení vkládat přímo k vytvářeným bezbariérovým trasám jako doplňkovou informaci.
Digitální Technická Mapa obsahuje liniovou a bodovou vrstvu prvků, jenž zobrazují skutečný stav věcí na daném území. Jedná se o zachycení skutečného stavu komunikací (jejich hranic, povrchu), technického vybavení (plynovody, kanalizace atd.) nebo také body trigonometrické sítě. Obsahuje rovněž popisné informace k některým prvkům - názvy ulic, čísla a výšku trigonometrických bodů, popisná čísla budov apod.. Data poskytnutá pro tuto práci pocházejí z projektu JDTM ZK a jsou v měřítku 1:500.
Jedná se o jednoduchý mapový plán města poskytovaný firmou SHOCART v měřítku 1:10000. Jsou zachyceny budovy ( s barevným odlišením obytných budov, škol a úřadů), komunikace (silnice, pěšiny), železnice se stanicemi, vodní toky nebo zalesněná území. Zobrazeny jsou rovněž popisné informace pro ulice, trasy městské hromadné dopravy nebo jednosměrné ulice.
Data poskytnutá ČSÚ obsahují bodovou vrstvu s popisnými informacemi týkající se silniční sítě a městské zástavby.
Obr č. 2 Překrytí vrstev DTM, ZABAGED a ortofoto
Obr č. 3 Překrytí vrstvy ZABAGED a turistické mapy
Pro využití v mapovém klientu byly vybrány podkladové vrstvy ortofoto, ZABAGED, DTM a jako doplňkové informace adresní body. Jedinou nevyhovující podkladovou vrstvou se ukázala mapa turistická, jenž má při překrytí všech vrstev navzájem (obr. č. 2, 3) nedostatečnou přesnost dat - dochází k posunu objektů v průměru o 25 m, což je zcela nevyhovující.
Dalším a podstatným úkolem bylo navržení symboliky pro převod získávaných dat, dnes ukládaných ve formě tabulky, do mapy - zaznamenání informací pomocí symbolů.
V současné době se díky aktivitám CZP provádí postupný sběr informací o sjízdnosti komunikací pro tělesně postižené formou šetření v terénu s vyplňováním záznamu o zjištěných skutečnostech (viz. Příloha č.8 Záznam o stavu přístupnosti). Je prováděno za účasti dobrovolníků z řad studentů středních škol, jenž spolupracují s CZP na projektu "… (š) … kola v pohybu". Studenti jsou proškoleni pro správné vyplnění záznamu o stavu komunikací a poté probíhá průzkum v dané lokalitě. Na základě takto získaných dat se provádí zápis do "centrální databáze", souboru formátu xls produktu MS Excel.
Bylo tedy nutno provést návrh symboliky pro jednotlivé prvky zachycené v terénu, aby bylo možno získané informace prezentovat v grafické podobě.
Je navrženo využití jednoduché symboliky jak pro zobrazení tras, tak i různých překážek, nájezdů nebo typů křižovatek. Dále je využito základních barev tzv. semaforu, tj. barev zažitých z běžného života (světelné signalizace). Tento způsob vizualizace byl navržen na základě potřeby mít jednoduchou, lehce zobrazitelnou a zapamatovatelnou symboliku s jasně odlišenými barvami. Uživatelé musí mít možnost rychle a přesně určit typ sledované trasy a její náročnost.
Obr č. 4 Návrh symboliky
Rovněž byla vytvořena varianta pro možnost zobrazení dat v černobílém rozlišení, tj. byla navržena jak barevná tak černobílá varianta symboliky (obr. 4 Návrhy symboliky).
Při zpracovávání příprav na samotnou tvorbu mapového klienta(ů) bylo zapotřebí zakomponovat veškeré vstupní informace a předpoklady zainteresovaných institucí - CZP ZK, z jejichž iniciativy práce vznikla a KÚ ZK jako poskytovatele dat a programového řešení. Hlavními předpoklady bylo
Na základě požadavků CZP, aby aplikace umožňovala jak zobrazení mapových výstupů a jejich tisk, tak také editovat zájmové vrstvy, tj. bezbariérové trasy, nájezdy, křižovatky a překážky. Z tohoto důvodu bylo nutné vytvořit dva rozdílné typy klientů. První klient je vytvořen primárně pro vizualizaci a tisk mapových výstupů. Jeho použití je zcela nezávislé na klientově vybavení, neboť mu postačí jen základní vybavení počítače bez nutnosti speciálního vybavení. Z důvodu potřeby editace bezbariérových tras a jiných tématických map bylo nutné vytvořit druhého, speciálního klienta, jenž tuto funkci podporuje. Jako vhodné řešení byl zvolen klient založený na Java appletu. Jediným záporem využití tohoto řešení je skutečnost, že uživatel, který se bude chtít podílet na aktualizaci, tj. editaci mapových podkladů, musí mít na svém počítači nainstalovánu JVM.
Základním požadavkem CZP bylo, aby výsledný mapový klient byl co do ovládání jednoduchý a nenáročný pro uživatele. Ať již z důvodu rychlého pochopení ze strany uživatele nebo s ohledem na případný handicap uživatele - slabozrakost, pohybové omezení, tj. co nejjednodušší ovládání, co nejméně pohybů. Tento požadavek je plně promítnut do vytvořeného HTML klienta, jenž má jednoduchou strukturu, obsahuje základní navigační funkce a je přehledný.
Dalším podstatným požadavkem ze strany CZP je nezávislost na použitém počítači. Jak již bylo řečeno výše, tato podmínka je splněna využitím jednoduchých klientů jak pro vizualizaci a tisk, tak pro editaci. Vizualizace a tisk se provádí v tzv. HTML prohlížeči, jenž pro svůj provoz vyžaduje jen standardní nástroj pro prohlížení internetových stránek, tj. prohlížeč, který je standardním příslušenstvím operačního systému. A to jak Windows, tj. Internet Explorer, tak Linuxu, kde se jedná o Mozillu. V případě editace datových vrstev je na uživatele kladena jenom jediná podmínka, jenž je nutná pro vlastní funkčnost klienta. Jedná se o potřebu přítomnosti JVM na inkriminovaném počítači. Může se jednat jak o produkt společnosti Microsoft, tak i o produkt společnosti Sun. Závislost produktu ArcIMS na JVM od společnosti Microsoft již byla v nové verzi odstraněna, neboť dochází ke stále většímu využití JVM od společnosti Sun. Klient si sám provádí ověřování přítomnosti potřebných komponent, tj. v případě nepřítomnosti JVM na počítači, je uživateli nabídnuta instalace této součásti. Tento krok se dnes již bude týkat jen minimálního počtu uživatelů, neboť přítomnost JVM na počítačích je v dnešní době potřebná pro více aplikací. Instalaci budou při prvním využití editačních schopností klienta provádět nejčastěji majitelé starších počítačů. Jelikož se dostupnost editování bude provádět na základě přístupového jména a hesla, bude na tuto potřebu předem upozorněn.
Dalším vstupním předpokladem bylo využití produktu ArcIMS od společnosti ESRI, Inc., jenž je nasazen jako mapový server na Krajském Úřadě Zlínského kraje. Vytvořený klient bude nasazen pod tímto systémem a bude využívat datových zdrojů Krajského Úřadu. Při navrhování klientů bylo využito základních typů klientů, jenž jsou součástí produktu ArcIMS. Pro vizualizaci a tisk mapových komponent byl využit a upraven HTML klient, a pro editační funkce byl použit Java klient. Posledním požadavkem byla možnost poskytování dat pomocí služeb WMS. Dnes již má produkt ArcIMS vylepšenou podporu služeb WMS dle specifikace OGC a tudíž z hlediska služeb WMS nic nebrání jejich využívání a zpřístupnění dat uživatelům. Jediným problémem je způsob prezentace dat - zda se bude jednat jen o vizualizaci dat nebo bude zájem umožnit i tato data editovat. Pro vizualizaci dat se dá služeb WMS využít přímo, ale v případě zájmu zpřístupnit data i pro editaci vzniká problém se zabezpečením. Řešením může být přístupnost služeb na základě existence uživatelských kont v systému, respektive na základě autentizace pro přístup k daným službám.
Pro vizualizaci a tisk mapových podkladů a bezbariérových tras, jakožto i ostatních tématických vrstev, byl vytvořen jednoduchý mapový klient pomocí jazyka HTML a skriptovacího jazyka JavaScript.
Jedná se o jednoduchou webovou stránku využívající rozčlenění do dílčích částí, tzv. frame. Mimo jiných jsou vytvořeny 4 základní oblasti stránky, a to
Obr č. 5 Klient pro vizualizaci a tisk
Dále jsou zde oblasti pro nadpis, editační tlačítko, logo Centra pro Zdravotně Postižené Zlínského Kraje a informační část, ve které je slovně vyjádřen aktuální nástroj, jenž byl vybrán v nástrojové liště.
Přístup k tomuto klientovi je založen na odkazu z HTML klienta. Poté dochází k načítání vlastního Java appletu, jenž si vyžádá vložení uživatelského jména a heslo pro zpřístupnění vektorových vrstev pro editaci. V případě neplatného přístupu sice dojde k načtení klienta, ale ten nebude obsahovat konkrétní mapové podklady potřebné pro vlastní editaci.
Klient (applet) je rozdělen na tři základní části, a to
Obr č. 5 Klient pro editaci tras
Dále je zde informační část, která obsahuje měřítko v grafické i textové podobě a zeměpisné souřadnice místa, nad nímž se právě pohybuje ukazatel myši.
Editování mapových vrstev pomocí vytvořeného klienta probíhá na základě přednastavených funkcí v Java appletu. Po výběru vektorové vrstvy se uživateli zpřístupní v nástrojové liště ikona , jenž umožňuje přístup k dalším funkcím. Ty se objeví v nově zobrazené liště s nástroji pro editaci.
Vlastní editace poté probíhá na základě výběru požadovaného prvku, jeho editaci (posunutí, odstranění). Dalšími funkcemi jsou přidání nového prvku, změna atributových hodnot prvků, funkce pro vzetí akce zpět či opětovné provedení.
Posledními dvěma nástroji jsou potvrzení provedených změn a funkce ukončení režimu editace. Při potvrzování provedených změn je uživatel požádán o doplnění informací týkajících se provedené změny. Tato informace je vyžadována z důvodu následného administrátorského potvrzení, respektive zamítnutí prováděných změn.
Produkt ArcIMS vyžaduje administrativní schválení provedených editačních operací, čímž dochází k časovému posunu viditelnosti změn editace uživatelům. Určitým řešením se nabízí využití služeb WFS nebo alternativních produktů, ať komerčních (nový produkt ArcGIS Server) nebo volně dostupných.
Při využití služeb Web Feature Service otázka nutnosti potvrzení administrátorem zcela odpadá, neboť služba přímo podporuje editovatelnost mapových komponent. Je jen zapotřebí využívat vektorová data, jen ta jsou podporována službou WFS. Využívání služeb WFS přináší jednoduchost, rychlý přenos dat, neboť se přenáší jen nezbytně nutná data a s tím spojená nízká finanční náročnost operací. Při minimálním přenosu dat se dají teoreticky mapové podklady editovat i skrze telefonní síť.
Zde je poté jen zapotřebí kvalitně zabezpečit takto poskytovaná data, respektive jejich přístup k nim, aby editaci prováděli jen oprávnění uživatelé. Tuto otázku je však třeba řešit ve všech případech, kdy uvažujeme o zpřístupnění editačních nástrojů uživatelům.
V případě využívání externích programových prostředků pro editaci poskytovaných dat se nabízí několik řešení. Buď využívání velkých geografických nástrojů jako jsou například produkty řady ArcGIS společnosti ESRI, Inc., u niž je stále vylepšována podpora přístupnosti dat skrze Internet nebo služeb WMS/WFS.
Dalším řešením je využití volně dostupných nástrojů v podobě open-source aplikací. Mezi kvalitní nástroje můžeme řadit produkty JUMP a uDIG.
JUMP je grafická aplikace určená pro vizualizaci a spravování prostorových dat. Obsahuje řadu funkčních možností pro správu prostorových dat, které známe z mnoha vyspělých GIS produktů pro manipulaci a analýzu prostorových dat. Je plně zpracována v jazyce Java a je tudíž nezávislá na operačním systému pod níž je provozována. Jejími přednostmi je
Díky existenci různých plug-inů se dnes již dá do aplikace připojit služby běžící na serverech ArcIMS. Zatím se však jedná jen o Image Service a lze jej tedy využít jen pro vizualizaci a tisk mapových výstupů. Dá se však očekávat vytvoření i plug-inu pro Feature Service a zpřístupnění tím i služeb potřebných pro editovatelnost mapových podkladů pomocí této aplikace.
Určitým záporem tohoto produktu může být jeho paměťová náročnost, tudíž při snaze zobrazit velké množství dat, např. ortofotosnímky, může dojít k velké časové prodlevě mezi požadavkem a zobrazením nebo také k úplnému "zmrazení" aplikace.
Další grafická aplikace pro správu a manipulaci s prostorovými daty, která je volně dostupná, tj. šířitelná jako open - source. Jedná se o aplikaci, která přebírá odzkoušené a kvalitní funkce a principy s projektů JUMP a GEOTOOLS. Jejími hlavními přednostmi je
Stejně jako produkt JUMP i projekt uDIG neustále prochází vývojem, ale již dnes má tendenci stát se jedním z hlavním pilířů open-source aplikací, které se budou zaměřovat na prostorová data a jejich správu.
Snad jediným záporem produktu je, stejně jako u produktu JUMP, nutnost provedení instalace na koncovém počítači, což může méně zdatné uživatele odradit od vyzkušení tohoto produktu.
Byli vytvořeni dva klienti pro zpřístupnění dat pro potřeby klientů Centra pro Zdravotně Postižené ve Zlínském Kraji. První klient je vytvořen pro potřeby vizualizace a tisku mapových komponent a je vytvořen jako jednoduchý, nenáročný nástroj pomocí jazyka HTML.
Pro potřeby klientů (služeb) zabezpečujících vizualizaci, tisk a editaci mapových kompozic byla navržena symbolika pro bezbariérové trasy, překážky nebo nájezdy. Byla zvolena jednoduchá symbolika liniových prvků pro trasy, bodových pro překážky a nájezdy a jednoduchých symbolů pro typy křižovatek.
U symbolů je preferováno barevné rozlišení těchto prvků, kdy je přijata barevná škála "semaforu", tj. barvy zažité a známé ze světelné signalizace na pozemních komunikacích. To znamená, že nenáročné trasy, nájezdy mají barvu zelenou, zatímco náročné či téměř nesjízdné trasy či nájezdy mají barvu červenou. Symboly pro zobrazení bezbariérových tras jsou dále doplněny o informaci o typu povrchu pomocí textového popisku nad linií.
Druhým klient je vytvořen po potřeby umožnění editovat tématické mapy externími uživateli. Je využito Java appletu, který obsahuje editační nástroj pro vektorová data. Editace je založena na jednoduchých funkcích výběru prvku, jeho úpravy (přesunutí, vymazání nebo změna parametrů) nebo vložení prvku zcela nového.
Po provedení editace se tato procedura potvrdí a zašle ke schválení administrátorem na straně serveru. A zde nastává jediný zápor produktu ArcIMS. Ačkoliv plně vyhovuje potřebám vizualizace dat, otázka jejich editovatelnosti je velmi složitá. Sice ji určitým způsobem podporuje, ale je zapotřebí administrátorského schválení provedených operací a až poté se změny potvrdí. Je zde však také pravděpodobnost, že v novějších verzích již produkt tuto možnost nebude obsahovat a je nutné přemýšlet nad jinými alternativami pro editaci dat prostřednictvím Internetu.
Těmito možnostmi může být pozvolné nastupování využívání služeb WFS, jenž umožňují editovat vektorová prostorová data. Jedná se o možnost přístupu k datům pomocí WFS buďto přímo v rámci klienta produktu ArcIMS nebo využití různých aplikací tuto možnost umožňujících, ať už se bude jednat o řešení komerční, zde vystává otázka, zda nepřejít na nový produkt fy ESRI a tím ArcGIS Server, jenž by již měl přímou editaci podporovat, nebo volně šířitelné aplikace (tzv. open-source). Ze zástupců open source aplikací se nabízí produkty JUMP nebo uDIG.
Produkt JUMP umožňuje díky rozšíření Ing. Růžičky připojení služeb z mapového serveru ArcIMS. Zatím se jedná o služby Image Service, tj. přenos rastrových podkladů, které postačují pro vizualizaci a tisk mapových podkladů. Dá se však očekávat s rostoucí nástupem potřeb vzdálené editace dat s vytvořením i rozšíření pro služby Feature Service.
Naopak produkt uDIG umožňuje připojování služeb pomocí specifikací WMS a WFS, čímž je nezávislá na typu mapového serveru, který tato data poskytuje. Oba produkty stále procházejí vývojem a jsou rozšiřovány o nové možnosti